Ing. Walter Hecht

* 1932

  • „Byl to poslední transport, který od nás jel. Měl jet původně do Bavorska, ale Američané to nepřipustili a vrátili ho. Vlak se musel obrátit a jet nahoru přes Altenburg do Lipska a z Lipska do Torgau an der Elbe. Tam nás vyložili a šli jsme do kasáren (Zietenkaserne). Čtyři týdny karanténa. Po čtyřech týdnech karantény nás poslali s policií do města Torgau. Nešlo to vždycky lehce. Dostali jsme byt. Byt je směšné, spíš místnost, díru. Byli jsme čtyři a měli jsme jednu ocelovou patrovou postel. Dole na slámě spali rodiče a nahoře jsem spal já se sestrou. Pak jsme měli malý stůl, ne větší než tenhle stolek tady, a dvě židle – to bylo celé naše vybavení.“

  • „Maminka šla ke své sestře do Olivětína v Broumově 2. Ale její sestra už k sobě vzala jinou ženu se dvěma dětmi. A teď bychom přibyli ještě my tři. Sestra navíc musela chodit pracovat do továrny. Tak jsme to udělali jinak. Maminka s mojí sestrou zůstaly u tety a já jsem žil celý rok ilegálně u dědy v Martínkovicích.“

  • „Byl krásný teplý den a já jsem se byl koupat v nedalekém rybníku. Ještě nikdy se mi nestalo, že bych se tak rychle vrátil domů, i když bylo nádherné počasí. Když jsem přišel k našemu domu, viděl jsem tam stát uniformované lidi se zbraněmi. Říkal jsem si, co se děje. Neměl jsem klíče, tak jsem nemohl dovnitř. Maminka byla u známé ve vedlejší ulici. Vylezl jsem ale na balkon a viděl, že jsou balkonové dveře otevřené. Vlezl jsem do bytu a najednou venku někdo zabušil a špatnou němčinou řekl: ‚Ještě dvacet minut.‘ Vůbec jsem nevěděl, co má být za dvacet minut. Ale pak mi to došlo. A rychle jsem popadl to, co jsem byl ve svých skoro patnácti letech schopen sbalit. Samozřejmě to byly nepotřebné věci, jako například známky. Pak přišla maminka. Když se dozvěděla, co se děje, omdlela. Když se probrala, měla už jen deset minut a nemohla pořádně nic sbalit.“

  • Full recordings
  • 1

    Bad Kissingen, 12.07.2025

    (audio)
    duration: 01:32:30
    media recorded in project Příběhy regionu - Královehradecký kraj
Full recordings are available only for logged users.

Na sbalení měl dvacet minut, do Broumova se znovu podíval až po patnácti letech

Svatební foto Waltera a Elisabeth Hechtových, 25. března 1958
Svatební foto Waltera a Elisabeth Hechtových, 25. března 1958
photo: Archiv pamětníka

Walter Hecht se narodil 5. května 1932 ve Velké Vsi na Broumovsku do německé rodiny Augusta Hechta a Berty, rozené Walzel. Měl mladší sestru Gittu. Otec byl jako příslušník německé armády v květnu 1945 raněn v Dánsku. Pamětník zažil příchod sovětské armády do Broumova. V červnu 1945 musel s maminkou a malou sestrou v rámci divokého odsunu opustit jejich byt a odejít do tábora Heidensteg v Broumově. Po propuštění z tábora žil nelegálně až do roku 1947 u dědy Albina Walzla v Martínkovicích. V roce 1947 se matka přihlásila k vysídlení. Po pobytu v táboře v Meziměstí se transportem dostali do Torgau an der Elbe v sovětské zóně. Po střední škole se vyučil technickým kreslířem a pracoval v konstrukční kanceláři ve městě Leuna. V letech 1952 až 1955 studoval v Roßweinu a stal se inženýrem. Dvouletou vojnu strávil v Marienbergu, kde ho tajná policie NDR Stasi žádala o to, aby donášel. Oženil se v roce 1958 a měl syna a dceru. Pracoval u německé dráhy a vystudoval technickou univerzitu v Drážďanech. Do Broumova jezdil od roku 1960. Podílel se na vydávání periodika broumovského krajanského spolku Braunauer Rundbrief. V roce 2016 obdržel pamětní list města Broumova. V roce 2025 žil Walter Hecht v Lipsku.