Frode Bakken

* 1950

  • "Na jednáních delegací v Československu nebo delegací v Norsku a na dalších bilaterálních jednáních se norská vláda po celou dobu vyjadřovala k různým věcem. Například v případě Jana Hájka, což byla pro hnutí důležitá věc, vyvíjela norská vláda na československou vládu velký tlak. Když jsme měli na začátku roku 1987 ten velký koncert, kterého se účastnil i norský ministr zahraničí Knut Frydenlund a měl tam projev, tak v jednom rozhovoru řekl, že ho kontaktoval československý velvyslanec a požádal ho, aby se toho neúčastnil. Otevřeně to ale řekl norské veřejnosti a novinám a my jsme pak získali další informace o tom, jak se věci ve skutečnosti odehrály. Že se československá vláda snažila bránit svobodě slova i v Norsku. Ale to ministr zahraničí odmítl. Vlastně to byl velice dobrý člověk, Knut Frydenlund. Vzpomínám si, že když Jan Hájek přijel do Norska, po několika týdnech byl pozván a já jsem byl také pozván na schůzku s ministrem zahraničí do oficiální budovy ministerstva zahraničí. On se velmi osobně angažoval v případu Jana Hájka."

  • "Samozřejmě že venku vždycky stálo policejní auto. Janouch mi řekl, že to tak prostě je: 'Prostě vejdeš a nemůžou tě ohrozit, protože jsi norský občan, takže pro tebe z toho nebudou žádné problémy.' Zaklepal jsem na dveře a Jiří Hájek mi otevřel. Víte, on se naučil norsky za druhé světové války, když byl ve vězení v oblasti Hamburku, kde se pracovalo v noci, on spolu s norskými občany. Byl jazykový expert, tak se se mnou mohl bavit. V Norsku nikdy předtím nebyl, ale mluvil se mnou norsky. Nebylo to dokonalé, ale bylo mu naprosto rozumět. A tehdy řekl, že má takový velký problém se vzděláním Jana Hájka. Já jsem se s Janem v místnosti krátce pozdravil, ale pak odešel. Jiří Hájek říkal, že když měl jít Jan na gymnázium, tak ho odmítli přijmout, i když byl velmi chytrý student. Pak ho pozval Kreisky do Vídně a po tomto pozvání ho pustili na gymnázium do Prahy. Ale pak se začaly objevovat zprávy nebo náznaky, že se Jan na univerzitu nedostane, pokud jeho otec bude pokračovat v hnutí Charta 77."

  • "Během těchto let jsme žádali soukromé osoby, aby každý měsíc dávaly peníze, žádali jsme firmy, aby dávaly peníze, také obce, například Oslo. Obec Oslo dala 20 000 norských korun, což mohlo být přes 4 000 eur, 5 000 eur. Během těchto let jsme vybrali a poslali lidem z Charty 77 233 000 norských korun, což by dnes činilo asi 50 000 eur. Takže se nám podařilo vybrat nějaké peníze a také jsme udělali spoustu práce ve vztahu k médiím, Konůpek odvedl výbornou práci. Měl spoustu kontaktů a rozvíjel další kontakty. A měl své kontakty v hnutí Charta 77 v Praze, takže jsme zavalili norský tisk články, diskuzemi atd. To byla další velmi důležitá věc. A měli jsme výstavu zakázaných knih, která byla v univerzitní knihovně v Oslu. A pak, při desátém výročí Charty 77 v roce 1987, v lednu, jsme měli velký koncert v národním divadle, kde mluvil ministr zahraničí, mluvil předseda zahraničního výboru v parlamentu, mluvil Janouch, mluvil náš nový vůdce Torkel Opsahl, slavný profesor práv, ti všichni měli projevy. Hlediště bylo naprosto plné, asi 700 lidí. A mělo to velmi dobrý mediální ohlas. Svým způsobem to ukazovalo, že norská veřejnost velmi podporovala Chartu 77 a demokratické hnutí v Československu."

  • Full recordings
  • 1

    Praha, 30.01.2023

    (audio)
    duration: 01:33:06
  • 2

    Praha, 01.02.2023

    (audio)
    duration: 47:54
Full recordings are available only for logged users.

Dobrovolně jsem pracoval pro československý disent a demokracii sedm až osm hodin týdně po dobu sedmi až osmi let

Frode Bakken v roce 2023
Frode Bakken v roce 2023
photo: Natáčení

Frode Bakken se narodil 5. ledna 1950 v severním Norsku, ale vyrůstal ve Skien poblíž Oslo. Jeho otec Johann Bakken byl důstojník norské armády, během nacistické okupace Norska působil v odboji. Frode Bakken byl proto vychováván v odporu k diktaturám, tíhl k levicovým názorům. V první polovině sedmdesátých let se během studia knihovnictví v Oslu zapojil do činnosti tamní maoistické buňky, čehož později litoval. V roce 1980 vstoupil na doporučení sovětského disidenta Borise Vajla do kontaktu s Františkem Janouchem, který čerstvě ve Stockholmu založil Nadaci Charty 77. Frode Bakken byl potom v osmdesátých letech jedním z hlavních provozovatelů norského Fondu na podporu Charty 77, který ve spolupráci s Nadací politicky i finančně podporoval československý disent. Osobně se spřátelil s rodinou někdejšího ministra zahraničí – jedné z vůdčích postav pražského jara a jednoho z prvních mluvčích Charty 77 – Jiřího Hájka, který se během druhé světové války naučil od svých spoluvězňů norsky. Frode Bakken má velkou zásluhu na tom, že Hájkův syn Jan mohl roku 1986 z Československa vycestovat a vystudovat v Norsku vysokou školu. Rozhovor pro Paměť národa vznikl v době, kdy Frode Bakken navštívil v lednu 2023 Prahu u příležitosti debaty nazvané Pomoc ze severu, kterou pořádalo Post Bellum v Knihovně Václava Havla.