Aloisie Lukášová

* 1936

  • "No, bratr... už za komunistů – bylo jich asi pět kamarádů a jednou někomu z komunistů vytřískal někdo v Moravičanech okno. Ti kluci byli obviněni, a ještě na silnici byla napsaná nějaká hesla. Byli ve vězení v Olomouci. Ještě mám doma dopis, jak maminka psala generálu Čepičkovi, aby ho pustili. Bratr byl potom u PTP. Tři roky byl v Ostravě, mám dojem na dolu Pokrok. Tam byl jako pétépák. Dva z těch pěti kluků byli odvedeni, bratr se dvěma dalšími odvedeni nebyli, ale museli na tři roky pracovat do dolů."

  • "Já si vzpomínám, to už bylo později, nevím, v kterém roce, ale jak jsme měli to řeznictví, tak někdo zaklepal na okýnko u světničky a tatínek jim dal vždycky balík nějakého jídla. Byli to partyzáni, kteří k nám chodili pro jídlo. Dokonce si matně pamatuji, že byli jednou i u nás doma, asi čtyři pět chlapů za stolem. Dostali najíst a pak zase odešli. A jedna nepříjemná věc – vedle bydleli strýc a teta a u nich bydlel jeden z těch, co sloužili na hranici. Pak tam přišli zřejmě partyzáni, nevím, kdo to byl, a prostě ho zastřelili. A on byl tak hodný, ještě měli malou holčičku u sebe. Nevím, proč ho zastřelili."

  • Full recordings
  • 1

    Olomouc, 31.05.2022

    (audio)
    duration: 01:27:55
    media recorded in project Příběhy regionu - Střední Morava
Full recordings are available only for logged users.

Předseda mě chtěl místo školy poslat do JZD

Aloisie Lukášová s bratrem Stanislavem, Moravičany 1946
Aloisie Lukášová s bratrem Stanislavem, Moravičany 1946
photo: Archív pamětníka

Aloisie Lukášová se narodila 21. června 1936 v Moravičanech jako nejmladší ze tří dětí. Otec Alois Petřík bojoval v první světové válce v Itálii. Jeho bratr Vilém, který byl odveden v 17 letech, se už domů nevrátil. Za druhé světové války otec pomáhal partyzánům, zásoboval je jídlem. Matka Aloisie Petříková byla raněna při výbuchu granátu 8. května 1945. Rodiče vlastnili hospodářství a řeznictví, o které v 50. letech přišli. Aloisie měla poté problémy kvůli kádrovému profilu. Nakonec studovala na zemědělské škole v Olomouci a Zábřehu. Bratr Stanislav byl roku 1949 s jeho kamarády obviněn z rozbití okna místního komunisty, byl uvězněn a na tři roky poslán do dolu Pokrok v Ostravě. Aloisie Lukášová po škole pracovala jako fakturantka a pokladní v Olomouci, Šumperku a Zábřehu, od roku 1965 pak v uničovském autoservisu, kde setrvala až do důchodu. Roku 1956 se vdala za Jiřího Lukáše, narodily se jim dvě děti, žili v Uničově. V roce 1968 s kolegy z práce podepsala petici proti invazi vojsk Varšavské smlouvy. V době natáčení v roce 2022 žila v Moravičanech.