Mgr. Mirko Juna

* 1945

  • „Chlapi mě vzali na esenbárnu, teďka já, slušný člověk, jsem jim dával přednost ve dveřích – nedošlo mi to, že jeden je přede mnou a druhý za mnou, abych jim neutekl. Pak se mne vyptávali, co sbírám a proč, co mám všechno doma, s kým si píšu do ciziny, to je zajímalo nejvíc.“

  • „Byly Vánoce a já jsem na pokyn svých spolužáků, ať namaluji na tabuli vánoční výzdobu, vzal barevné křídy. Zůstal jsem tam odpoledne se dvěma spolužáky a namaloval jsem na celou tabuli betlém. Chlíveček s oslem a Svatou Trojici. A druhý den ráno přišel učitel, který, myslím, že učil zeměpis, podíval se na to – a že se to musí smazat, že budeme psát písemku, že potřebuje tabuli. On to byl slušnější učitel, my se s ním potom kamarádili jako rodina. Tak jsem to smazal, a když skončilo vyučování, tak jsem tam namaloval nový obrázek, tři krále. Tím jsem si zadělal na další průšvih. Ten další byla moje teta, pošťačka v Turnově. A oni pašovali nějakou náboženskou literaturu z Ameriky, něco chodilo i na ni. Takže se taky ocitla v očích, dneska bychom řekli kriminalistů, tak byla taky vyslýchána.“

  • „V Turnově v páté třídě jsem byl jediný, kdo nebyl pionýr. Můj třídní učitel strašně toužil po tom, aby si dal na dveře u třídy cedulku, že je tam sto procent pionýrů. A já jsem mu to kazil, protože jsem věděl, že by to tatínek neunesl. A ten učitel by to také neunesl. A tak se stávalo, že celé dopoledne místo učení pan učitel, tehdy soudruh, seděl na lavici přede mnou a celou dobu do mne ryl a vrzal, ať se dám do Pionýra. A já jsem pak marně hledal výmluvy, jak se z toho vykroutit. Pak jsem nakonec i brečel, ačkoliv jsem před dětmi, spolužáky, nikdy nebrečel. Ale už se to nedalo vydržet, a tak jsem řekl, že se přihlásím. Pak byla schůzka, tam jsem samozřejmě nešel. A ráno přičinlivé holky běžely panu učiteli naproti a on, já to slyšel z chodby, křičel: ‚Já to věděl, že nepřijde!‘“

  • Full recordings
  • 1

    Jilemnice, 18.06.2025

    (audio)
    duration: 02:03:19
    media recorded in project Příběhy regionu - Liberecký kraj
Full recordings are available only for logged users.

Skaut, který se stal spisovatelem a filmařem

Mirko Juna v junáckém kroji začátkem devadesátých let
Mirko Juna v junáckém kroji začátkem devadesátých let
photo: archiv Mirko Juny

Mirko Juna se narodil 23. dubna 1945 v Jičíně. Jeho otec František Juna pracoval nejprve jako strážník, později se věnoval sklářskému řemeslu a kamenictví. Matka Marta Junová, rozená Davidová, byla prodavačka textilu. Mirko Juna měl už v dětství rád výtvarné umění a s rodiči trampoval. V letech 1960 až 1964 studoval Střední uměleckoprůmyslovou školu sklářskou v Železném Brodě, kde byl ředitelem světoznámý sklářský výtvarník Stanislav Libenský. V roce 1968 promoval na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové v oborech výtvarná výchova a národní škola. V době okupace vojsky Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem v srpnu 1968 fotil před Československým rozhlasem v Praze. Na vojně nebyl, kvůli alergii absolvoval jen letní vojenské cvičení v Pardubicích. Až do roku 2007, kdy odešel do důchodu, vyučoval nejenom výtvarnou výchovu, ale také zeměpis a dějepis v Trutnově, Vítkovicích a v dalších obcích kolem Jilemnice. Učil také v lidové škole umění a menší hudební škole v Jilemnici. Ve volném čase se věnoval turistice a táboření, za normalizace vedl turistické mládežnické oddíly TOM. Během sametové revoluce v listopadu 1989 vytvářel a distribuoval v Jilemnici plakáty se skautskými symboly. Stál pak u třetí obnovy skautingu v Jilemnici. V Horní Branné založil dětský skautský oddíl Modrá hvězda a vedl ho až do roku 2008. Zúčastnil se dvakrát mezinárodního skautského setkání jamboree v Drontenu v Nizozemí. Mirko Juna se také věnoval sběratelství, sbíral skautské časopisy, klobouky a kroje, odznaky, známky a kroniky. V rámci své sběratelské činnosti udržoval kontakty se sběrateli u nás i v zahraničí a začala se o něj zajímat Státní bezpečnost. Byl několikrát vyslýchán příslušníky StB a kvůli obavě z perzekuce část své sbírky spálil. Mirko Juna je autorem pěti knih o malých skautech, které vyšly pod názvem Tábor pod Modrou hvězdou. Na vlastní náklady natočil také šest filmů, jejichž originály nyní vlastní Státní okresní archiv Semily. V roce 2025 žil Mirko Juna ve svém domku ve Zvědavé uličce v Jilemnici.