Eva Hlavinková

* 1942

  • „To byla nejhorší noc mého života, kdy jsem si říkala: ‚Mám zůstat, nemám zůstat?‘ Nespala jsem celou noc, protože už jsem tam měla nějaký kamarády, mohla jsem se tam chytit. Někde jsem tam pracovala, měla jsem ten permit, možná, že to šlo prodloužit. Ale byla tady maminka a já vám řeknu, že představa, že… Takhle, Malá Strana je diagnóza. A představa, že bych se už nikdy neprošla po Malý Straně, po Karlově mostě, že bych nezašla tamhle na skleničku vína, já nevím, do Makarské. Zkrátka, já jsem řekla ne. Zkrátka, já jsem se tady narodila, já musím zpátky – a tím jsem jednou definitivně jaksi rozřešila svou emigraci. Nikdy jsem toho nelitovala, že jsem zůstala.“

  • „Maminka byla pochopitelně proti komunistům, ale nikdo přede mnou nemluvil o politice. Báli se mluvit, protože vím, že v těch padesátých letech, když vyprávěli vtipy, tak jsem nikdy u toho nesměla být, abych ty vtipy neřekla jinde. Abych neřekla, že, já nevím, Klement Gottwald byl… Jo, ještě vzpomínám, že mi maminka vyprávěla o Zápotockém, o Tondovi. Říkala: ‚Jo, Zápotocký, to jsme vždy říkaly, holky, pojďte se podívat, už zase stojí opřený o roh, hraje na harmoniku a kecá. Ten člověk nikdy nepracoval, jenom organizoval stávky.‘“

  • „Jsou to vzpomínky tříletého dítěte. A vím jenom to, že situace v revoluci právě v těch místech, kde jsme byli, teda blízko křižovatky Dělnické, byla velmi, velmi napjatá. Protože jak postupovali Němci seshora přes ten most. Chtěli – a skoro se tam dostali, tak vyháněli ze sklepů všechny lidi, matky, děti – a hnali je před svými tanky. Takže tam byl velký strach a vím, že se tam hodně střílelo, hodně to bylo nějaké výbušné, protože já jsem spala v koupelně, kde nebyla okna. Maminka mi dala slamníček do vany. A nevím, kde byly teta s maminkou, ale možná, nevím, ale já jsem byla izolovaná v té koupelně.“

  • Full recordings
  • 1

    Praha, 05.06.2025

    (audio)
    duration: 01:10:10
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Řekla jsem, že můj vstup do strany by maminka nepřežila

Malá Eva v náručí vojáků Rudé armády
Malá Eva v náručí vojáků Rudé armády
photo: archív pamětnice

Eva Hlavinková se narodila 1. května 1942 v Praze svobodné matce Vlastě Štorkánové. Krátce s matkou bydlely v Kladně, ale brzy se přestěhovaly do pražských Holešovic. Pamětnice jako malá zažila Pražské povstání a osvobozování hlavního města. Vyrůstala na Malé Straně, absolvovala Gymnázium Jana Nerudy a později i tělovýchovu a bohemistiku na Karlově univerzitě. V srpnu 1968 se už jako matka malého syna zapojila do drobných odbojových činností v ulicích Prahy. O rok později na pracovní stáži v Anglii zvažovala emigraci, nakonec se vrátila. Od roku 1974 až do důchodu učila cizince češtinu v rámci výuky na Karlově univerzitě. Navzdory opakovanému tlaku nikdy nevstoupila do Komunistické strany Československa (KSČ). V roce 2025 žila v Praze.