Nedokázala udělat tři kroky na druhou stranu chodby
Download image
Hannelore Erber, za svobodna Weißer, se narodila 18. srpna 1940 v Šonově (Schönau) nedaleko Broumova. Měla dvě sestry a jednoho bratra. Maminka Rosa Weißer se starala o domácnost a malý statek, otec Josef Weißer pracoval jako zvonař ve slévárně železa v Broumově. Narukoval do německé armády začátkem druhé světové války a až v roce 1948 se vrátil z francouzského zajetí. V květnu 1945 přepadla jejich statek skupina polských civilistů. Koncem srpna 1945 museli opustit svůj dům a strávili tři dny ve vlaku na uhlí, když je polská strana odmítla pustit přes hranici. Dobu od září 1945 do ledna 1946 strávili v táboře v Meziměstí. Matka chodila pomáhat na statky novým českým majitelům. V lednu 1946 je vysídlili i s babičkou Marií Weißer transportem do Forchheimu v Bavorsku. Z jídelního sálu v továrně a z tanečního sálu v hostinci je s policejním doprovodem vyvedli a ubytovali v jedné místnosti v centru města. Později žili v dvoupokojovém bytě i s babičkou Berthou Hitschfel a s otcem. Do osmileté katolické dívčí školy nastoupila pamětnice v září 1946. Potom se tři roky učila na kadeřnici, protože na střední školu neměli peníze. Ve dvaceti pracovala v nemocnici, poté absolvovala střední odborné vzdělání v sociální oblasti v Düsseldorfu a stala se vychovatelkou. Pracovala v dětské ozdravovně, v azylovém domě pro svobodné matky a mnoho let na psychiatrii pro děti a mládež v Mnichově. Vdala se v padesáti letech. Od sedmdesátých let jezdila s krajanským spolkem na Broumovsko, vždy navštívili i rodný dům v Šonově. V roce 2016 se vrátila do Forchheimu a později převzala vedení Broumovského krajanského muzea. V době natáčení (2025) žila ve Forchheimu.