Ing. Zdeněk Žert

* 1922  †︎ 2016

  • „Podle nějakého dekretu nám vzali nejdřív pole, která byla přes padesát hektarů. My jsme měli něco přes sto hektarů, tak to nám to vzali. Pak jednou na jaře tam přijeli z traktorové stanice a veškeré stroje, například traktory, mlátičku a další a další, označili nějakými čísly a odjeli. My jsme stroje dál používali jako naše, protože také naše byly, a pak na podzim, po žních, ty stroje všechny odvezli. A koncem roku najednou dostal tatínek účet za používání ‚jejich‘ strojů. Táta říkal: ‚Vždyť to byly naše stroje, vy jste si tam dali akorát nějaká čísla.‘ Oni to popřeli a museli jsme jim zaplatit za pronájem.“

  • „Když už byl Mašín zatčený a zraněný, objevil se v novinách velký článek s přesným popisem. Žádali lidi, kteří by mohli provést identifikaci Mašína, který, jak tam psali, byl snad v bezvědomí. Tenkrát jsme trnuli, jestli naši zaměstnanci, kterých jsme měli kolem dvaceti až třiceti, tak aby někdo – ne se zlým úmyslem – třeba neřekl: ‚Jo, toho jsme viděli u nás na Bříství, byl u Žertů.‘ Ale naštěstí to dobře dopadlo.“

  • „Tatínek byl zapojen do skupiny Mašín – Balabán – Morávek a na našich polích se měla uskutečnit akce Benjamin. To znamená přistání jednoho parašutisty. Tatínek se znal s plukovníkem Mašínem, který měl u nás schované baterky. To přistání se totiž mělo uskutečnit v noci. Tatínek vždy ten den prošel oblast, tedy ty naše pozemky, kde se měl výsadek uskutečnit, jestli tam Němci neudělali nějakou svou stanici či jestli tu oblast nehlídají...“

  • Full recordings
  • 1

    v bytě pamětníka (Zahradní město), 24.01.2015

    (audio)
    duration: 01:00:22
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Dnešní mladí neuvěří, co všechno bylo za komunistů možné

Zdeněk Žert
Zdeněk Žert
photo: archiv pamětníka

Zdeněk Žert se narodil 6. prosince 1922 v Bříství u Kolína do starého selského rodu, jehož kořeny zde sahají do 17. století. Otec Karel a matka Emilie, rozená Raková, měli velké hospodářství o rozloze více než sto hektarů. Zdeněk Žert měl o tři roky mladší sestru Danuši. Rodina Žertových za války projevila velkou statečnost, a to hned několikrát. Zásobovala zdarma potravinami ze svého hospodářství rodiny postižené nacismem, Karel Žert spolupracoval s odbojovou skupinou Tři králové, konkrétně s Josefem Mašínem na operaci Benjamin, při níž mělo dojít k seskoku parašutisty Riedla na pozemcích Žertových. Spolupracoval též s vojenským odbojářem Antonínem Pavlíkem. Po válce komunisté v rámci kolektivizace Žertovým postupně sebrali půdu, stroje a nakonec i střechu nad hlavou. Vystěhovali je z Bříství do Černošic, kde rodiče pamětníka dožili. Zdeněk Žert naštěstí stačil dokončit vysokou školu zemědělskou ještě před rokem 1948, kdy převzali moc komunisté a jako syn „kulaka” by neměl naději vystudovat ani maturitní obor. Po listopadové revoluci 1989 se Žertovi dočkali restituce. Do starého rodového statku v Bříství se vrátil Zdeněk Žert mladší s manželkou Alicí a vybudovali tam prosperující ovocné sady.