Jiří Tieftrunk

* 1951

  • „Když dneska někdo řekne, že byl poslech zahraničního rozhlasu zakázán, tak se musím smát. Chápu to v padesátých letech. To opravdu museli mít lidé strach. To teda nebyla žádná sranda. Leckdo mohl na leckoho ukázat prstem a třeba si vymýšlet jenom proto, že si chtěl se sousedem vyřídit účty – že poslouchá Svobodnou Evropu a šíří to a tak dále. Nebo můžeme jít ještě dál do minulosti. Za Protektorátu bylo na rádiu kolečko s varováním, že poslouchání zahraničního rozhlasu se trestá dlouholetou káznicí nebo smrtí. O tom nebudeme diskutovat. Ovšem říct v sedmdesátých letech, že je zakázáno poslouchat zahraniční rozhlas, tomu jsem se musel smát.“

  • „Svobodná Evropa měla krátkovlnné vysílače v Portugalsku. Ionosférickým odrazem se ten signál dostával do střední Evropy. Země východního bloku neměly žádné území v západní Evropě, kde by si mohly postavit rušičky – aby se ionosférickým odrazem dostal rušivý signál do střední Evropy. Takže musely ty rušičky postavit na svém území, dejme tomu na Ukrajině – ionosférickým odrazem se dostával rušivý signál k nám. Problém je v jedné věci, že ionosféra se mění v závislosti na osvitu Sluncem. Jak se Země otáčí, tak ionosféra nad východní Evropou ztrácí schopnost odrážet signál rušiček z Ukrajiny dříve než ionosféra, která je nad západní Evropou a má odrážet signál z Portugalska na naše území. Takže hlavně v zimním období nastávala situace, kdy ionosféra nad východní Evropou už se rozpadala a ztrácela schopnost odrazu, zatímco ionosféra nad západní Evropou tu schopnost měla a rušivý signál z východu už měl daleko horší šanci překrýt ten užitečný signál Svobodné Evropy. Čili to byl pro nás posluchače ideální stav. A já jsem to také při pohovoru na StB řekl: ,Fyzika je fyzika. Ionosféra je ionosféra. S tím nic neuděláte.'“

  • „Už taky vzhledem k tomu, že jsem měl nějaké vědomosti o sdělovací technice ze školy, jsem věděl, že rádio potřebuje anténu. Hlavně na těch krátkých vlnách. Takže co jsem udělal, vzal jsem si dlouhý drát, zakončil jsem ho banánkem a vsunul do anténní zdířky v rádiu.“ – A co se stalo?“ – „Rádio na krátkých vlnách jakoby poskočilo a najednou se tam objevila spousta stanic. V různých jazycích. Anglicky jsem tenkrát neuměl základy. Nic. Ale pamatuji si, že jsem dopoledne chytil stanici, která se hlásila: ,Ajči radio europa libera!´ Dělalo to na mě dojem, že jsou to nějací Italové. To jsem ještě nevěděl, že je to rumunština. Že to je vlastně Svobodná Evropa rumunsky.“

  • Full recordings
  • 1

    Ostrava, 25.03.2025

    (audio)
    duration: 02:11:28
    media recorded in project Příběhy regionu - Moravskoslezský kraj
  • 2

    Ostrava, 28.03.2025

    (audio)
    duration: 02:35:03
    media recorded in project Příběhy regionu - Moravskoslezský kraj
Full recordings are available only for logged users.

Ionosféra je ionosféra, a s tím nic neuděláte, vysvětloval estébákům

Jiří Tieftrunk, 1976
Jiří Tieftrunk, 1976
photo: archiv Jiřího Tieftrunka

Jiří Tieftrunk přišel na svět 6. července 1951 v Olomouci. Matka Vlasta rozená Marková vystudovala zdravotní školu. Otec Jiří pracoval na železnici. V šesti letech se Jiří Tieftrunk odstěhoval s matkou do Ostravy, odtud později do Havířova. Vystudoval železniční průmyslovku v České Třebové a pracoval jako staniční technik. Mimo práci se věnoval “déixingu”, tedy vyhledávání krátkovlnného vysílání stanic z celého světa. Souběžně poslouchal české vysílání zahraničního rozhlasu, především Svobodnou Evropu. Dopisoval si se stanicemi za železnou oponou, zaměřoval se na hudební pořady. Byl vyslýchán Státní bezpečností (StB), která ho vedla jako prověřovanou osobu. Získal podrobný přehled o systému, kterým komunistický režim rušil vysílání takzvaných nepřátelských stanic. Od 90. let působil jako autor rozhlasových hudebních pořadů, především v Českém rozhlase Ostrava. Během natáčení pro Paměť národa v březnu 2025 žil Jiří Tieftrunk v Ostravě.