Narcis Tálský

* 1940

  • "Tlučení na dveře, my jsme říkali parkán, tak v noci třeba ve dvanáct nebo v jednu hodinu, tam se rozsvítilo na dveře, samopaly před sebou a takových deset, patnáct chlapů. My jsme se museli postavit všichni v kuchyni ke sporáku. To vidím jak dneska, my jsme byli kluci v trenýrkách a teď nám byla zima, jsme se klepali strachy nebo rozrušením. Teď máma musela sedět na židli stranou a tam chlap se samopalem nás hlídal. A teď ostatní, to bylo slyšet mlácení po tom mlýně - trhali podlahy, poněvadž ten mlýn jak byl předěláván dřív, tak už bylo vše pobitý, zakrytý. Ty krovy hladký, a to všechno sekerama sekali napříč, ty prkna."

  • "Přivezli ho do Pankráce a hned že přišli a říkali: Tady je desinfekce, my vám musíme dát injekci. Říkal: 'Já jsem na sobě tak zpozoroval, během týdne, že jsem ke všemu tak úplně zlhostejněl, vyměnil.' Ono mu to bylo jedno, že se mu tam skoro i líbilo."

  • "Já ho vlastně viděl poprvé až se vrátil, po těch skoro deseti letech. Vrátil se a byl nemocný na srdce a celkově. Doma byl týden a šel do Nového Města na Moravě do nemocnice, potom ho pustili, znovu tam šel a vlastně tam pak po dvou měsících zemřel na následky. Vždyť umřel v osmapadesáti."

  • "Přišlo mu pozvání na ONV na určitý den a hodinu, na třináctého listopadu v devět hodin se měl dostavit na okrese. A on jak jel autobusem, přijel do Meziříčí a šel na okres, tak tam se jde Radniční ulicí. Přijel tatraplán, dva chlapi vystoupili: 'Pojedete s námi' a jel přímo do Prahy."

  • Full recordings
  • 1

    Pokojov, 14.07.2020

    (audio)
    duration: 02:06:36
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Věznici jsme upozornili na změnu otcova bydliště - hřbitov Pavlov

Narcis Tálský
Narcis Tálský
photo: archiv pamětníka

Narcis Tálský se narodil 6. ledna 1940 v obci Znětínek na Českomoravské vrchovině. Rodina Tálských zde vlastnila mlýn a jeho otec Dominik patřil k deváté generaci mlynářů. Za okupace tu ukrývali odbojáře i uprchlíky z totálního nasazení a pro lidi z okolí mleli načerno mouku. Po válce se do vybavení mlýna investovalo, na což si rodina vypůjčila nemalé finanční prostředky. Po únoru 1948 došlo k znárodnění mlýna a zastavení provozu. Perzekuce rodiny vyvrcholila 13. ledna 1953, kdy příslušníci Státní bezpečnosti zatkli Dominika Tálského. Ve stejnou dobu proběhlo v mlýně několik domovních prohlídek, při kterých byly nalezeny nefunkční německé zbraně s municí. Souzený Tálský stanul v únoru 1954 v tajném líčení spolu s hlavními tvářemi (Kokrda, Novák, Cába) protikomunistické odbojové organizace Legie Svobody - DAAK. Dostal 15 let vězení za velezradu. Narcisův starší bratr Jaromír byl odsouzen k jednomu roku odnětí svobody za neoznámení otcovy trestné činnosti a byl vězněn na Pankráci. Několik týdnů byl vězněn i druhorozený Dominik. Matka Anežka se psychicky zhroutila a několik měsíců se léčila mimo domov. Situace dopadla i na Narcise, kterému nebylo umožněno další studium a v patnácti letech nastoupil do stavebního podniku ve Velkém Meziříčí a později si dálkově doplnil výuční list v oboru instalatér. Řemeslo vykonával i po návratu z vojny (1961). Vězněný Dominik Tálský byl v květnu 1962 amnestován a krátce po svém propuštění zemřel ve věku 58 let na následky věznění. Plně rehabilitován byl po roce 1989. Narcis Tálský v roce 1968 nastoupil do strojíren ŽĎAS, kde v listopadu 1989 vedl s několika dalšími zaměstnanci generální stávku. Po převratu patřil k zakládajícím členům strany sociální demokracie ve Žďáru nad Sázavou, jejímž členem donedávna byl. V minulosti působil ve funkci starosty obce Pokojov, kde žil i v době natáčení (2020).