Bohuslav Svoboda

* 1921

  • „Když z toho našeho lágru potom udělali pobočku koncentračního tábora Sachsenhausen, tak jsme vždycky koukali, když jsme jeli tou električkou... když bylo místo, tak nejela ta električka v půlce silnice, jela mimo ni. Tak jsme vždycky koukali, jak je (vězně, pozn.) vedou do práce.“

  • „U pošty jsem byl svědkem, když šlo SA; bylo jich třeba deset nebo dvacet a nesli vlajku, dva šli po chodníku, a když člověk nesmekl čepici, tak mu ji ubalili a šli dál.“

  • „Já jsem viděl Goebbelse, ale proč: protože to byl nálet v roce 1943 na Velikonoce. Oni to naházeli na hřbitov, no a tenkrát samozřejmě ty rakve byly na stromech. A tam jsem viděl toho Goebbelse, jinak ne. A kluci chodili, když jsme byli na tom Alexu (Alexanderplatz, pozn.), to byl střed města, a tam bylo ministerstvo letectví a tam byl Göring. A tak se kluci chodili dívat, já jsem tam byl asi dvakrát taky, jestli ho uvidíme, neviděli.“

  • Full recordings
  • 1

    Jihlava, byt pamětníka, 18.03.2016

    (audio)
    duration: 01:51:29
    media recorded in project Příběhy našich sousedů
Full recordings are available only for logged users.

Šli jsme domů skoro 500 kilometrů bez pořádné mapy, trvalo to měsíc

Bohuslav Svoboda 1945
Bohuslav Svoboda 1945
photo: archiv pamětníka

Bohuslav Svoboda se narodil 6. listopadu 1921 v Ústí u Humpolce. Svobodovi měli osm dětí a živilo je hospodářství. Pamětník vychodil obecnou školu v nedalekém Branišově a poté se vyučil pekařem. Koncem třicátých let se stal svědkem nepokojů v Jihlavě a okolí. Vzpomíná na demonstraci moci nacistického Německa, pochody oddílů SA a Hitlerjugend ulicemi. Roku 1942 Bohuslava Svobodu nasadili na práci v Berlíně. V truhlářské dílně továrny firmy Siemens vyráběl přepravní bedny na stroje. Dostával potravinové lístky a mohl cestovat po říšském hlavním městě a okolí. Lágr, kde byl ubytovaný, i továrnu od roku 1943 pravidelně bombardovala spojenecká vojska. O četnosti náletů si vedl deník. Z části lágru udělali Němci pobočku koncentračního tábora Sachsenhausen. Pamětník viděl, jak vodí vězně pěšky do továrny Siemens, kde pracovali v oddělených a hlídaných halách. V druhé polovině února 1945 jej přeřadili do obce Kerkow u Angermünde na kopání zákopů. V dubnu je stráže přestaly hlídat, a tak se ještě s dalšími chlapci vydali na měsíční pěší cestu zpět domů do Ústí. Následovala pětiměsíční vojenská služba v Pelhřimově. Bohuslav Svoboda pracoval jako pekař v Jihlavě a později se stal vedoucím pekárny. Od roku 1970 až do důchodu byl zaměstnán v národním podniku Motorpal Jihlava.