Marie Šubertová

* 1937

  • „Ženské s dětmi pak tak přes ten den posílali domů, protože to byly malé děti. Já vím, že jsme tam stáli v té škole docela dlouho. Děcka neposlouchala, tak nás vyhnali s maminkou. A tatínek, ti chlapi měli místnost vedle, tam byl takový stůl. A já nevím, podle jakého papíru je odsuzovali. Takže někdo dostal tím obuchem deset ran, druhý třicet, někdo padesát, tekla krev. A někoho odvedli do kasáren a pak ho likvidovali po té cestě nahoru na Křížák, tam jich docela dost popravili.“

  • „Hrubě zacházeli. Dokonce tam šestnáctiletého kluka víceméně popravili. To jsem viděla, to mně tak utkvělo v hlavě. Byl u Hitlerjugend, takoví ti mladí, co agitovali koncem války, když už Hitler prohrával na všech linkách. Ten bydlel kousek od nás, tak ho vedli dva a kopali mu do nohou, byl celý od krve. Pak ho zahnali na na Horní Karlov a tam mu víceméně ustřelili hlavu.“

  • „V Karlově, co otec říkal, tak možná tak deset těch ženských. A byly tam dvě na Horním Karlově, tam byla matka a měla čtyři dcery. To znásilnili všechno a z těch dcer měli zase dcery a to já už jsem byla velká, když ty holky přišly do práce do Perly tehdy.“

  • „Ségra se potom dostala do nějakého lazaretu německých raněných vojáků. V pětačtyřicátém roce se vraceli s transportem raněných na západ. Přes Polsko tady jeli, přes Lichkov tehdy vlakem jeli v noci. Tak tehdy napsala nějaký dopis, že kdyby byla věděla, že jede přes Lichkov z Polska, že by byla vyskočila z toho vlaku, že to bylo jedno. Ale dojeli až na ten západ do Mnichova a tam tenkrát Američani bombardovali to nádraží. A jak tam ten vlak přijel s těmi raněnými, tak celé to nádraží rozbombardovali a ona tam zahynula.“

  • Full recordings
  • 1

    Červená Voda, 10.10.2021

    (audio)
    duration: 02:25:51
    media recorded in project Příběhy regionu - Královehradecký kraj
Full recordings are available only for logged users.

Rusové jen znásilňovali, řádění Čechů po válce bylo horší

S otcem, cca 1943
S otcem, cca 1943
photo: Archiv pamětníka

Marie Šubertová se narodila 4. dubna 1937 do smíšené rodiny v Moravském Karlově v Sudetech na Králicku. Otec Koloman Sailer byl rakouský Němec, matka Emílie Sailerová, rozená Skalická, Češka ze sousedního Písařova. Oba starší sourozenci zemřeli za druhé světové války. Bratr Josef padl jako voják wehrmachtu v roce 1943 na východní frontě. Sestra Emílie byla nuceně nasazená, zahynula při spojeneckém bombardování Mnichova v dubnu 1945. Rodina přečkala poválečnou pomstu Čechů v Karlově a díky českému původu matky se jí vyhnul i odsun Němců ze Sudet. Druhý manžel pamětnice Zdeněk Šubert byl vyhozen od Veřejné bezpečnosti, zřejmě kvůli stykům manželky s příbuznými na Západě. Na její nátlak také odmítl pracovat pro StB. Marie Šubertová měla v roce 2021 dva syny a tři vnoučata a žila sama v rodném domě v Moravském Karlově.