František Stejskal

* 1937

Video Player is loading.
Current Time 0:00
/
Duration 0:00
Loaded: 0%
Progress: 0%
Stream Type LIVE
Remaining Time -0:00
 
1x
Full recordings are available only for logged users.

V srpnu 1968 vyrazil s fotoaparátem do ulic Letohradu

František Stejskal, kolem roku 1952
František Stejskal, kolem roku 1952
photo: archiv pamětníka

František Stejskal se narodil 23. února 1937 v Lukavici u Letohradu. Otec Emanuel Stejskal (1908–1977) pocházel z Lukavice, maminka Růžena (1902–1988) z Letohradu. Rodina žila nuzně, bydleli v nájmu v chalupě v Lukavici a tam se Františkovi a jeho bratru Josefovi (1935) narodily sestry Růžena (1939), Anežka (1941) a Marie (1943). Otec pracoval jako dělník a v červenci 1945 se přestěhovali do strážního domku v pohraničním Mladkově. Řada původních německých obyvatel už tehdy odešla, jiné odsun teprve čekal. Mezi nimi měl jako kluk i kamarády. Ministroval ještě faráři Demuthovi, který uměl také česky. Při volbách v roce 1948 otec vhodil do urny bílý lístek, a stal se tak reakcionářem. František nemohl studovat školu v Letohradě, a proto odešel v roce 1952 na průmyslovou školu stavební do Hradce Králové. Tam studentům bez ptaní ihned rozdali přihlášku do dvou politických organizací. V roce 1955 František Stejskal cvičil na první spartakiádě. Po vojně nastoupil do Okresního stavebního podniku Žamberk, kde pracoval celý svůj profesní život. V roce 1961 se oženil s Růženou Skalickou (1937–2018), usadili se v Letohradu a v letech 1962, 1964 a 1966 se jim narodily tři děti. Dne 21. srpna 1968 pořídil v ulicích Letohradu několik zajímavých snímků nápisů, kterými občané dávali najevo svůj odpor k okupaci vojsk Varšavské smlouvy. V práci měli navázanou družbu se sovětskou posádkou v Klášterci nad Orlicí – vojáci pomáhali při stavbě vepřína. V září 1989 pamětník viděl v Praze tisíce uprchlíků z východního Německa, kteří obsadili velvyslanectví, dožadovali se svobody a vycestování na Západ. V roce 2024, v době natáčení, žil stále v Letohradě.