Anna Smržová

* 1927

  • "Tady zrovna na hranicích, na samých hranicích, byl nějaký Plný a ten měl děti. Ještě teď tady jeho syn žije, Jindrovi je sedmdesát. Ten říkal: 'Tátu to jednou naštvalo.' Ti Poláci je tak strašně šikanovali, hrozně je šikanovali. A řekl: 'Už toho mám dost!' Zapřáhl žebřiňák. Co pobral, měl koně. Co pobral na žebřiňák, to pobral. Přejel hranice a víc se tam už nevrátil. Barák a všechno tam nechal. A takhle to bylo se všemi. Kdo neměl povoz, vzal si ruksaky a nějaké věci a pak sem přišli."

  • "Nemůžu říct. Oni se k nám chovali dobře za války a my jsme se k nim chovali po válce taky dobře. Nebralo se to: Vy jste Němci, vy jste Češi. To nemůžu říct. Oni teda neutíkali jen nouzínští lidi. Oni utíkali z Bukoviny, ze Stroužného, ti zase utíkali víc dolů do Machova."

  • "V Nouzíně to bohužel zabrali Poláci. Přijeli a z těch kopců byli úplně vykulení. Bylo tu hodně vojáků, kteří hlídali hranice. Naši ne, ale Poláci hlídali hranice hodně. Ti Poláci začali utíkat sem, k nám. Tady, kde byla u baráku kdejaká sednička, jak se říkalo, pro důchodce. Tak všechny byly obsazené rodinami z Nouzína. Ty se zapojily, uměli česky všichni. Mladí se zapojili a chodili do továren a zapojili se celkem dobře. Že by někdo byl proti nim a nějak je šikanoval, to nemůžu říct."

  • Full recordings
  • 1

    Machovská Lhota, 17.01.2017

    (audio)
    duration: 01:51:33
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Memory of Nations AI Assistant
Explore thousands of personal stories

Discover a new way to explore the Memory of Nations Archive. Ask about the topics, events, places, or experiences that interest you. The AI Assistant searches transcripts from more than 30,000 hours of recorded interviews and finds relevant stories from across the archive. You don’t need to know a person’s name or where to look. Simply ask a question in your own words.

Ask a question
beta

Rodiny z Kladska utíkaly po válce k nám, nesnesly šikanu polských vojáků

Anna Smržová, cca 1944
Anna Smržová, cca 1944
photo: Dobová - archiv pamětnice, Současná - Michal Bureš

Anna Smržová, rozená Ševců, se narodila 5. února 1927 v Machovské Lhotě v těsné blízkosti tehdejší česko-německé (dnes česko-polské) hranice. Její otec Rudolf Ševců se během první světové války učil zahradníkem v broumovském klášteře. Oženil se s Annou Rückerovou, jejíž rodina vlastnila v Machově obchod se smíšeným zbožím. Narodily se jim postupně tři dcery, z nichž přežila jen poslední Anna. Docházela osm let do školy v Machově a poté přestoupila do rodinné školy v Hronově. Po druhém roce bylo její studium v letech druhé světové války přerušeno a začala pracovat jako dámská krejčová v nedalekém Bezděkově nad Metují. Její otec tehdy pracoval jako zahradník v sousedním Nouzíně, který již ležel za bývalou státní hranicí, v území tzv. Českého koutku v Kladsku. Území do roku 1945 spadalo pod tehdejší Německou říši, po roce 1945 připadlo Polsku. Anna si pamatuje poválečné přesuny a integraci kladských Čechů. Po květnu 1945 začala pracovat v krejčovském závodě v Broumově. V září 1947 se provdala za Jana Smrže. V době natáčení žila v Machovské Lhotě (2017).