Pravdomil Šenk

* 1930  

  • „Nejhorší chvíle smrtelného strachu jsem prožil za heydrichiády. Maminka přišla a neprozřetelně řekla, že ji zastřelí. Vyšel totiž příkaz, že všechny osoby starší patnácti let musí být policejně přihlášené. A my jsme měli takový menší domek vedle našeho velkého domu. V něm bydlel pan Pekárek. Maminka ho zapomněla přihlásit. Celá vyděšená šla tedy za doktorem Tichým a ten to nějak zařídil. Ten strach, co jsem jako dvanáctiletý kluk za ty tři dny prožil, to se nedá popsat. To jsou chvíle, na které se nezapomene.“

  • „Maminka jako první vzdala tu živnost. Ostatní živnostníci jí za to nemohli přijít na jméno. Pan učitel Lebduška, nějaký čas byl taky předsedou národního výboru. Byl to komunista, ale člověk, kterého si nesmírně vážím. Přišel za maminkou a řekl jí, že je úplně jiná doba a že by jí doporučil, aby tu živnost vzdala. Myslel to otcovsky. A tak to vzdala, bez boje. Pak byla prodavačka. Nejdříve prodávala v tom našem obchodě. Pak ji i odtamtud vyštípali, a tak jezdila prodávat do Nymburka do textilu. Ti živnostníci jí to měli strašně za zlé, ale nakonec dopadli všichni stejně.“

  • „Když jsem se zmínil o doktoru Tichém, tak kvůli němu byla Lysá rozdělená na dvě půlky. Ale ani to ne, spíš na menší skupinu, která by nejraději doktora Tichého nechala oběsit. Za války totiž starostu Hradeckého zavřeli, když zavírali sokoly. Nevrátil se z koncentráku. MUDr. Tichý byl jmenován vládním komisařem. Nebyl starosta, ale vládní komisař. Zodpovědně musím říct, že komu nepomohl, tomu neublížil. Po válce ale k němu byli komunisti hrozní.“ – „Obvinili ho z kolaborace...“ – „Ano, a snad zemřel v kriminále.“

  • Full recordings
  • 1

    Byšičky, Lysá nad labem, 30.07.2018

    (audio)
    duration: 02:03:00
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Ze starých skautů se stali trampové

Pravdomil Šenk
Pravdomil Šenk
photo: archiv Pamětníka

Pravdomil Šenk se narodil 12. února 1930 v Praze Marii a Josefu Šenkovým. Vyrůstal se starším bratrem v Lysé nad Labem, kde rodiče provozovali kloboučnictví. V roce 1936, když jeho otec náhle zemřel a Marie zůstala se dvěma dětmi sama, jí s živností pomáhal její otec Karel Amcirk, kloboučník z Prahy. Pravdomil s bratrem navštěvovali ve 30. letech Skaut, v roce 1940, po zákazu Junáka nacisty, se účastnili posledního tábora, který museli předčasně ukončit. Vzpomíná na mobilizaci, okupaci, heydrichiádu i osvobození. V letech 1944-1947 se učil kloboučníkem v Mělníku, poté pracoval v oboru v pohraničním Horšovském Týnu a ve fabrice v Novém Jičíně. Po roce 1948 se vrátil do Lysé nad Labem, kde maminka čelila návrhu na vyvlastnění domu, což se nakonec nestalo. Kolem roku 1951 se maminka dobrovolně vzdala živnosti a poté pracovala jako prodavačka. Pravdomil Šenk pracoval v 50. letech v Tonaku v Praze. Po vojně, kterou si odsloužil v letech 1951-1953 jako psovod, byl tělovýchovným instruktorem učňů v Hodoníně. Při práci večerně absolvoval gymnázium. V roce 1957 se již ženatý vrátil do Lysé nad Labem. Vystudoval střední průmyslovou školu a poté pracoval jako zeměměřič. V roce 1968, při druhé obnově Junáka, působil jako střediskový vedoucí. Celý život byl vášnivým trampem. Je znám pod trampskou přezdívkou Alim.