profesor PhDr., CSc. Oldřich Richterek

* 1940

  • „Ta výstava byla krásná a lidé říkali, že se půjdeme na tu výstavu podívat. Průvodkyně říkala: ‚Prosím vás, to už je měsíc vyprodané, to není možné.‘ Já jsem tam říkal ženám: ‚Nemáte náhodou dámské kalhotky nebo nějaké to prádlo?‘ – ‚Máme.‘ Tak já jsem přišel do kanceláře, dal jsem na stůl ty kalhotky a řekl: ‚Potřeboval bych dvacet lístků. Sejčas.‘ A já jsem je dostal. Ta vedoucí plakala nahlas, jak je to možné, že jsme se tam dostali.“

  • „Přišel jsem na fakultu. Musel jsem na kádrové oddělení. Přivítala mě nějaká paní, jméno jsem už zapomněl, a ta mi říkala: ‚Soudruhu doktore, víte, že tady nikdy nebudete docentem?‘ To bylo uvítání, když jsem tam přišel. Já jsem o nic takového nežádal. Krásné potom bylo, že ta paní s manželem po revoluci sehnali někde s manželem ranč v jižních Čechách a mají tam až do konce života krásné živobytí. Předtím byla na kádrovém oddělení a mně vyhrožovala. Člověk vidí, jak v tom českém národě je zajímavé se dívat na lidi, jak vlastně myslí a co vlastně myslí.“

  • „Tatínek se oblékl, že půjde do kostela, vzal si na výlet zlaté hodinky, ale byly pokažené, nešly. Dával si je pro ozdobu, jak byly pěkné. Vyšel a asi pět metrů od baráku na něj vyskočili Rusové a: ‚Davaj časy!‘ a vzali mu ty hodinky i s kusem klopy. ‚Nerabotajut.‘ A dali mu budíka, ten taky nerabotal, ale musel se jenom natáhnout. A to oni nevěděli. A ten nám šel ještě dvacet let. Tatínek přišel o ty svoje krásné hodinky. Ty sice nešly, ale byly pěkné, tak o to přišel. Ve vesnici se odehrál jeden šeredný případ. Vešli do domu, kde byl starý pán a Rusové po něm chtěli vodku a on neuměl rusky a přinesl jim vodu a oni ho zastřelili. Pak přišli dva důstojníci a oni ty kluky na místě odpráskli jak psy a odvlekli je pryč. Oni prostě chtěli dokázat, že mají disciplínu.“

  • Full recordings
  • 1

    Studium Post Bellum Hradec Králové, 23.02.2022

    (audio)
    duration: 01:05:45
    media recorded in project Příběhy regionu - Královehradecký kraj
Full recordings are available only for logged users.

Ruskou literaturu miluje. S Rusy měl ale tragické a smutné zkušenosti

První svaté přijímání (1948)
První svaté přijímání (1948)
photo: Archív pamětníka

Oldřich Richterek se narodil 1. ledna 1940 ve vesnici Lubojaty u Bílovce na severní Moravě. Jeho otec pracoval ve Vítkovických železárnách. Maminka zemřela v poměrně mladém věku. Vystudoval střední všeobecně vzdělávací školu. Po absolvování vojenské prezenční služby vystudoval na univerzitě v Olomouci ruský jazyk a literaturu. Zde se také seznámil se svojí manželkou, která studovala stejný obor. Po ukončení školy se oženil a přestěhoval se za manželkou do Kostelce nad Orlicí ve východních Čechách. Vyučoval na střední průmyslové škole a později na gymnáziu v Rychnově nad Kněžnou. Při zaměstnání vystudoval doktorát v oboru ruský jazyk a literatura. V roce 1980 nastoupil do zaměstnání na pedagogické fakultě v Hradci Králové. Vyučoval ruskou literaturu, věnoval se didaktice literatury a teorii literatury. Po roce 1989 se na nově vzniklé Univerzitě Hradec Králové habilitoval jako docent a byl jmenován vysokoškolským profesorem. Oldřich Richterek je významný rusista, odborník na tvorbu A. P. Čechova. Věnoval se také uměleckému překladu a specifickému tématu dialogu kultur, především pak česko-ruským kulturním vztahům. Napsal řadu odborných článků a publikací, přednášel na mnoha evropských konferencích. Působil v akademických funkcích jako děkan i rektor. V roce 2022 byl jmenován emeritním profesorem Univerzity Hradec Králové. S manželkou žil v Rychnově nad Kněžnou. Měli jednoho syna a dvě vnučky.