Rudolf Révay

* 1933

  • „Je skutečnost, že když se jel závod Karlovy Vary – Praha, tak obvykle jsem prémii na kopci vyhrával. Vždycky jsem tam přijel první, tentokrát také. Malten to vždycky rozjel zezdola, tentokrát také. Ale zjistil jsem, že se mu zakously nohy na kostkách. Tak jsem mu říkal, že nahoře na něj počkám. Na kopci jsem na něj počkal. Vzal jsem ho do háku a jeli jsme. Protože jsem chtěl, aby se v háku zotavil, říkám mu: ‚Koukej se najíst.‘ Ale jakmile jsem zjistil, že jedou novináři s autem, tak jsem šel do háku já, a nechal jsem ho jet na špici, aby novináři viděli, že střídáme společně. Protože jinak by ho zdrbli – a to jsem nechtěl, byl to kamarád.“

  • „To mě dostalo k cyklistice – už jsme bydleli v Souši. Dostala se mi do rukou knížka od Jana Veselého, našeho nejlepšího cyklisty. Jednou jsem tam nalistoval, že vyhrál závod dvacet kilometrů dlouhý, a byl tam čas. Já na kole hodně pojížděl, když jsem byl v učení. Tak jsem si tam našel podobný okruh ze Souše do Mostu ke koupališti, tam pak už vedla silnice přes Kopisty kolem tramvaje do Horního Litvínova. Z Horního Litvínova byla druhá silnice zpátky. Já jsem si tam zkoušel ten čas, za který Veselý vyhrál závod.“

  • „Hitlerjugend jsme tam měli. Moc jsme se rádi neměli. Oni byli za plotem, nebyli samostatně pouštěni ven. Když jsme šli kolem, hrozili na nás noži. Nebyla to žádná láska, žádné povídání. Když jsme šli na pole, tak jsme museli kolem toho statku a oni tam pobíhali. Byli celkem dost hlídaní. Nepobíhali samostatně po městě. Bylo vidět, že to jsou Hitlerjugend a jsou vychovávaní k armádě.“

  • Full recordings
  • 1

    Letohrad, 13.02.2023

    (audio)
    duration: 01:32:20
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Závodil jsem, abych pomohl rychlejším klukům do cíle

Rudolf Révay, 1961
Rudolf Révay, 1961
photo: archiv pamětníka

Rudolf Révay se narodil 11. května 1933 v Mojmírovcích poblíž Nitry na Slovensku. Rodiče hospodařili na kousku pole a menším domácím hospodářství. Otec Štefan (1912–1983) odešel po válce do severočeských hnědouhelných dolů za prací. Rudolf se svou matkou Terezií (1907–1983) ho následovali v roce 1947, když dokončil základní školu. Usadili se na Mostecku. Rudolf se tam začal učit zámečníkem v Komořanech. V té době mu také otec pořídil první kolo. Rudolf se v patnácti letech naučil jezdit na kole a pak jezdil podle knížky od Jana Veselého na dvacetikilometrovém okruhu. Měřil si čas a zlepšoval se. Jednou si ho na okruhu všiml Jiří Punčochář, který ho přivedl do cyklistického oddílu v Kopistech, pak v Novém Litvínově. Od roku 1951 měl kolo na galuskách. V letech 1953–1955 absolvoval vojnu v Mladé Boleslavi a pak ve sportovním středisku Rudá hvězda Praha, kde se potkával s vrcholovými sportovci. Po vojně v roce 1955 se přestěhoval do Děčína, kde pracoval na opravách elektroměrů a kde i trénoval. V roce 1958 se oženil s Martou, rozenou Zemanovou (1936–2014), která učila na základní škole. V letech 1960 a 1961 se jim narodily dvě děti. V práci postoupil na místo normovače a pracoval tam až do důchodu v roce 1993. Cyklistiku měl vždy jako koníček. Rudolf Révay jako cyklista nebyl rychlý, ale vytrvalý, a nejlepší byl v kopcích. Jezdil proto, že ho to bavilo a měl kolem sebe kamarády. Těm rychlejším často svým tahem připravoval podmínky pro závěrečný spurt. V roce 1958 se stal mistrem republiky v cyklistice a vyhrál nejnáročnější československý závod Praha – Karlovy Vary – Praha. V roce 1960 se účastnil Závodu míru a skončil devatenáctý. V roce 1962 ukončil sportovní kariéru a věnoval se rodině. V roce 2010 se přestěhoval s manželkou do Letohradu, kde žil i v roce 2023.