Nátlak byl mnohem horší, než kdyby mě zmlátili
Download image
Luboš Plný se narodil 4. listopadu 1961 v České Lípě do rodiny železničářů. Jeho otec František i matka Olga, rozená Procházková, pracovali u dráhy. Už od dětství projevoval výtvarné nadání, avšak na uměleckou školu ho roku 1977 nepřijali a vyučil se železničním elektromechanikem na učilišti ČSD v Nymburce. Výuka i pobyt na internátu probíhaly v přísném režimu, který v něm prohloubil pocit nesvobody. V roce 1980 nastoupil do práce v České Lípě a současně se ve dvouletém studiu připravoval na maturitu. Zlom v jeho životě nastal během povinné vojenské služby roku 1982, kdy ho hospitalizovali na psychiatrii s diagnózou schizofrenie. V psychiatrické léčebně se znovu vrátil ke kresbě, jež se pro něj stala formou autoterapie i způsobem sebepoznání. V polovině 80. let se zapojil do okruhu neoficiální kultury a českolipského undergroundu kolem signatáře Charty 77 Zdeňka Jelínka. V roce 1987, v období psychického i fyzického oslabení, pod nátlakem podepsal spolupráci se Státní bezpečností (StB), což mu způsobilo dlouhodobé výčitky a zhoršení zdravotního stavu. Roku 1988 se přestěhoval do Prahy a rozvinul osobitou uměleckou tvorbu. Jeho díla jsou silně autobiografická, propojují kresbu, text, koláž a nalezené předměty s fyzickými motivy, pamětí a každodenností. Po roce 1989 působil jako model na Akademii výtvarných umění (AVU) a po šesti letech požádal v rámci svého projektu o udělení neexistujícího titulu „akademický model“, který mu rektor udělil v roce 2000. Významnou roli v jeho tvorbě hrají deníkové záznamy, které si roky vedl, a anatomické kresby. Jeho práce jsou zastoupeny v prestižních sbírkách, včetně pařížského Centre Pompidou, účastnil se mnoha výstav, zejména ve Francii.