Erich Plachtzik

* 1930

  • „Před frontou jsme kradli pušky německým vojákům. Fronta byla asi dvacet kilometrů dál, ale tady už měli zásoby. Ve stodole měli uskladněný pušky a my jsme je kradli. Jeden tam donesl pistoli a měli jsme klubovnu a oni si hráli s pistolí a naráz vyšel výstřel. A tady ho to trefilo a byl na místě mrtvý. Byl stejně starý jako já. To byl velký skutek. Byl jediný syn od největšího sedláka v obci.“

  • „Ve středu večer střílelo dělostřelectvo. Jenomže ty náboje nepadly na cestu nebo na náměstí, ale spadly na louku. Tak všichni už balili a tu noc odjeli. Už to měli připravený. Sedláci s koňma. My jsme taky odjeli do Kobeřic k prarodičům. Ve čtvrtek odpoledne bombardovalo letadlo. Sypali fosfor a všechno chytlo. Všechno bylo vyorané. Hlavní vrchní cesta. Spodek obce byl dobrý. V noci pak přišli Rusi, ale to už tu nikdo nebyl. Babička zůstala ve sklepě ještě s třema babkama. A ty bomby, jak padaly, tak to bylo hrozné. Házelo to s nima nahoru a dolů. Přežily to. Jak Rusi přišli, tak to civilní obyvatelstvo muselo pryč, aby měli čistý území. Tak ty tři babky zas musely do Ratiboře. Až ta fronta šla dál, tak se mohly vrátit.“

  • „S každým rokem zvyšovali kontingenty. Pak nám chtěli pole vyměnit a už i vyměnili. Ti místní, co nás znali, tak nedopustili, aby nám bylo ublíženo, protože věděli, že jsme slušní lidé. Matku vždycky zavolali na okres, kde jsou cizí. Tam byl ten zmocněnec. Zas to s matkou nesvedl. Matka ho ve slušnosti, ona se nerozčilovala, přesvědčila o svým. V katolickým duchu všechny přesvědčila svým vystupováním, lebo byla hezká. Takže v obci nám žádnej neublížil.“

  • Full recordings
  • 1

    Sudice, 16.07.2013

    (audio)
    duration: 02:42:20
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Trochu jiné Hlučínsko

Erich Plachtzik v roce 1938
Erich Plachtzik v roce 1938
photo: archiv pamětníka

Erich Plachtzik se narodil v roce 1930 v Sudicích (německy Zauditz) na Hlučínsku. Jeho otec byl Němec a matka patřila k minoritě Moravců. Erich Plachtzik prožil celý život v Sudicích a zažil tam období první republiky, kdy jejich dům sloužil jako celní stanice na hranici s Německem, ale také druhou světovou válku, kdy Sudice patřily pod nacistické Německo. V březnu 1945 se Sudice staly první osvobozenou obcí v Čechách a na Moravě, a to se již rodina ukrývala v Nových Lublicích na Opavsku. V roce 1946 nebyli jako jediní statkáři v obci zařazeni do odsunu Němců. Plachtzikovi měli velké hospodářství a při kolektivizaci venkova několik let bojovali proti vstupu do JZD. Nakonec podlehli perzekuci a útlaku a jako poslední v Sudicích v roce 1958 do družstva vstoupili. Erich Plachtzik pak do JZD Sudice nastoupil jako zaměstnanec. Následně pracoval v ústředním kontrolním zkušebním ústavu v Opavě a pak až do penze v sádrovcovém dole v Kobeřicích. V roce 1967 se oženil s Němkou Doroteou Borsutzkou, která se narodila ve Vratislavi (tehdy Breslau) a Hlučínsko se jí stalo útočištěm při útěku rodiny před frontou v roce 1945. Dnes spolu oba manželé stále bydlí v Sudicích.