Věra Machovcová

* 1940

  • Já bych vás nejdřív poprosil, jestli byste neřekla celé své jméno, kdy a kde jste se narodila. Věra Machovcová, Bolíkovice 2, 675 44 Leslnice. A tady žijí, jak jsem se tady narodila. A mohla byste vyprávět o svých rodičích? O rodiče byli malozemědělci, asi 4 hektary. Zhruba. A pracovali v jezede Leslnice. A teď naposled už byli jenom babice.

  • Full recordings
  • 1

    Babice, 17.07.2025

    (audio)
    duration: 32:32
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Věra Machovcová vzpomíná na vraždy v Babicích

Portrét Věry Machovcové v jejím domě
Portrét Věry Machovcové v jejím domě
photo: mikulas kroupa

Věra Machovcová, narozená roku 1940 v Bolíkovicích, kde prožila celý svůj život, vzpomíná na své dětství ve vesnické rodině malozemědělců hospodařících na čtyřech hektarech, které bylo šťastné a naplněné prací i dětskými hrami. Vystudovala zemědělskou školu v Třebíči, později dálkově i Vysokou školu zemědělskou v Brně, a až do důchodu učila na učňovské škole v Moravských Budějovicích. Vybavuje si tragické babické události z roku 1951, kdy byli zastřeleni tři místní funkcionáři včetně jejího učitele, a vnímala je jako nespravedlivou tragédii, která se neměla stát. Kolektivizaci popisuje jako zlom, který lidé nepřijímali s nadšením, ale nakonec se do družstva zapojili i její rodiče, kteří tam pracovali až do penze. Sama nikdy nevstoupila do komunistické strany, přestože prošla normalizačními prověrkami, a pamatuje i nadšení roku 1968 i jeho rychlý konec. Po roce 1989 vítala pád komunismu a návrat svobody, v současnosti žije jako spokojená důchodkyně, bez dětí, a své životní poselství pro budoucí generace shrnuje do prosté myšlenky: poctivě pracovat, neškodit druhým a plnit své povinnosti v rámci možností a schopností každého člověka.