Eduard Krützner

* 1935

  • "To já vám hned povím. My? Ani náhodou. Jednou přišel takový, jestli něco nechceme. Říkal jsem: ‚Vůbec s tím [sem] nechoďte. O ragby se říká, že je férové, a o tomhle nechci vůbec ani slyšet.‘ Ale teď vám povím, že my jsme porazili – dělal jsem trenéra nároďáku –, porazili jsme SSSR 9:8 nebo 9:6, teď už nevím. A postoupili jsme do hlavní skupiny – Francie, Itálie atd. A pozval mě tenkrát Himl a říkal: ‚Blahopřeji! A soudruhu, budete potřebovat nějaká ta anabolika?‘ A já mu povídám: ‚No to teda určitě ne. Vy kdybyste měli padesát kilo na každého, tak s tou Francií nevyhrajeme.‘ A oni, když jsme ‚prdli‘ s Francií a Itálií, tak nám rok zakázali mezinárodní zápasy, tenhleten chytrák Himl. A rok jsme nehráli."

  • "Hráli jsme v Maroku a vyhráli. A za mnou, protože se vždycky o hráčích něco vědělo, že otevírají v Casablance nové oddělení s ozařovačem milion voltů a že na to nemají odborníka a jestli bych to nechtěl převzít. Věděli, že tuhle práci znám. A já říkám, že jo. Tak jsme jeli na ministerstvo zdravotnictví, marocké, královské. Tam mi dali smlouvu a že bych zároveň hrál za Casablancu a že bych dělal šéfa tomu oddělení. A já přišel na ministerstvo a tam se mohli zbláznit. Nadávali mi: ‚Jak si to můžete dovolit, jít tam k takové královské rodině?‘ No nadávali mi strašně, ale nakonec [řekli]: 'Napište, že to nejde,' a tak… Vyřídil jsem si to, ale nejhorší na tom bylo, že za tři měsíce mě volali na ministerstvo a tam mi vynadali znovu, proč jsem jim to pořádně nevysvětlil, že místo mě tam jede Bulhar."

  • „V Paříži jsme si zahráli krásné utkání a po zápase byl třetí poločas, protože to je v ragby to nejdůležitější. Po zápase si sednout, popít piva, vína nebo něco takového a pokecat si, jak jsme si hezky zahráli. Teď ti Frantíci, to byla dobrá parta a říkali: ‚Kluci, a teď bude Paříž by night.‘ Tak si říkám: 'Dobrý.' Já byl bažant, že jo, a dokonce jsem málem při zápase dal trojku. My jsme s sebou vždycky museli mít ‚očko‘ a on najednou říká: ‚Ne, nikam tady v kapitalistickém… Ne, nikam nepůjdete.‘ Ale já měl výhodu, že jsem se vždycky učil, nebo ne, že jsem se učil francouzsky. A oni se nás ptali: 'Co je?Tady ten vám...' Říkám jim: ‚On nám to zakázal, že bychom do sebe asi nasáli tady ten kapitalismus, tak nám to zakázal.‘ A oni na to: ‚My to zvládneme.‘ Za dvacet minut to ‚očko‘ byl na šrot. Vyrazili jsme i do Paříže a ráno jsme odjížděli do Prahy. A my jsme ho nemohli dát dohromady, ten byl zelený jak sedma."

  • Full recordings
  • 1

    Praha, 13.03.2025

    (audio)
    duration: 02:01:04
    media recorded in project Tipsport pro legendy
Full recordings are available only for logged users.

Ragby je láska na celý život

Ragbista Eduard Krützner, 60. léta
Ragbista Eduard Krützner, 60. léta
photo: Archiv pamětníka

Eduard Krützner se narodil 16. dubna 1935 v Praze do rodiny advokáta Eduarda Krütznera st. a Jaromíry Krütznerové. Válečné období prožil střídavě v Praze a v Dobřichovicích, kde pobýval v rodinné vile. Zde se například spolu se svými kamarády dostával do tvrdých konfliktů s členy jednotky Hitlerjugend, kteří zde byli ubytováni. Od dětství se aktivně věnoval sportu – v Dobřichovicích hrál tenis a volejbal, v Praze pak hokej za Spartu či plaval za Slavii. Na gymnáziu mu učaroval basketbal, ve kterém reprezentoval školu, a následně byl osloven vedením Slovanu Orbis, aby za ně nastupoval. S klubem získal jak mistrovské tituly, tak mohl i startovat v Poháru evropských zemí, kde se s týmem probojoval až do finále. Na podzim roku 1956 se v zaměstnání setkal s nadšenými ragbisty Janem Kudrnou a Miroslavem Vondráčkem, kteří ho pozvali na trénink ragby do Vysočan. Od roku 1957 byl už v základní sestavě klubu RC Praga Praha, kde pak získal mnoho mistrovských titulů. V roce 1959 se dostal do československé ragbyové reprezentace, kde působil až do roku 1972. Odehrál 43 mezinárodních zápasů a z toho byl osm let kapitánem. V roce 1962 definitivně ukončil kariéru basketbalisty a věnoval se plně ragby. V roce 1968 byl nominován do mužstva Evropy, které hrálo proti Německu při jejich oslavách 60 let ragby. Následující rok po zápase s Francií ve městě Besançon dostal nabídku k přestupu do Francie. Jelikož v tu dobu nesplňoval podmínky pro přestup československého sportovce do zahraničí, musel ještě několik let počkat. Vysněný přestup se mu nakonec podařil v roce 1971. Začal hrát za francouzský klub Olympique Besançon, se kterým se probojoval do 2. divize, a o rok později do nejvyšší 1. divize. Po návratu do ČSSR se naplno začal věnovat trenérské činnosti a svůj mateřský klub RC Praga Praha dovedl k sedmi mistrovským titulům v roli trenéra. Od roku 1974 se stal členem Sportovní komise ve světové organizaci Fédération International de Rugby Amateur (FIRA). Od roku 1985 působil jako člen Výkonného výboru této organizace. V roce 1990 se stal generálním sekretářem České rugbyové unie a následně v letech 2003–2007 byl zvolen jejím prezidentem. V roce 2017 se mu dostalo cti uvedení do Síně slávy České rugbyové unie. V době natáčení v roce 2025 žil Eduard Krützner v Praze.