Majdan je jakési posvátné místo
Download image
Viktoria Kolesnikova je archeoložka. Celý život pracuje v Archeologickém ústavu Národní akademie věd Ukrajiny. Obhájila dizertační práci z historie vědy, věnovanou archeologovi českého původu Vikentiji Vjačeslavoviči Chvojkovi (Čeněk Chvojka). Jako historička vědy se dlouhodobě věnuje fenoménu kyjevského Majdanu. Narodila se 27. září 1959 v Kyjevě na Ukrajině. Otec byl inženýr lodní dopravy. Rodina byla ruskojazyčná. Životní dráhu mladé Viktorie nejvíc ovlivnila otcova sestra Tamara, která byla archeoložka a brala Viktorii od jejích 15 let s sebou na expedice. Díky ní se Viktoria Kolesnikova také stala archeoložkou a začala používat ukrajinštinu. V necelých 17 letech začala pracovat v Archeologickém ústavu, univerzitu vystudovala večerně při zaměstnání. Od roku 1990 se aktivně účastnila všech revolucí na kyjevském Majdanu. Je spoluzakladatelkou muzea a knihovny věnovaných Majdanu a spoluautorkou a pracovnicí projektu „Historici o Revoluci důstojnosti“, v rámci něhož nahrává a zpracovává vzpomínky pamětníků. Od jara 2014 se připojila k občanské iniciativě „Reanimační balíček reforem“. Při prezidentských volbách v letech 2014 i 2019 volila Petra Porošenka. Od roku 2020 aktivně pracuje ve Společnosti archeologů Ukrajiny a tři roky působila jako expertka ukrajinského kulturního fondu. Po začátku rusko-ukrajinské války 24. února 2022 žila pět měsíců na venkově v Čerkaské oblasti, kde společně s místními ženami pletla ochranné sítě a připravovala humanitární pomoc pro armádu. Zároveň natáčela a zpracovávala rozhovory s pamětníky. Po návratu do Minsku pokračuje s kolegy v práci, která je ale značně ovlivněna a omezena válečnými podmínkami. Nedokázala by žít v emigraci, od roku 2023 ale příležitostně vyjíždí na pracovní cesty do zahraničí (Německo, Litva, Česká republika). Na konci roku 2024 stále pracovala v Archeologickém ústavu.