Tamara Kobosilová

* 1931

Video Player is loading.
Current Time 0:00
/
Duration 0:00
Loaded: 0%
Progress: 0%
Stream Type LIVE
Remaining Time -0:00
 
1x
  • „Otec nás strašně dlouho neviděl, jak s bráchou jsme rostli, tak maminka pořád přemýšlela, protože se nesměly posílat žádné fotografie. Ale byly nějaké balíčky, jenže my jsme na ty balíčky neměli, ale tatínek měl v mládí kamaráda, který vlastnil tady na Malé Skále [….] restauraci. To byl pan Vlček. Ta restaurace musela přijmout Hitlerjugend, to byla Hitlerova mládež, která sem jezdila na ozdravné pobyty. On na ně dostával ohromné příděly jídla, tak on to vždycky ukradl a tatínkovi udělal balíček a do toho Buchenwaldu se ten balíček poslal. A maminka jednou, když tam byl balíček se sádlem, tak tam do toho sádla nějak zespodu dala naši fotografii. Jenže ti Němci nebyli tak hloupí, všechno prostudovávali a když našli moji fotku, tak řekli, že jsem germánský typ. A dokonce tu fotku otci dali, což se divil [….]. Takže on se takhle dostal k naší fotografii. Já jsem tady s ním sedávala celé večery, když on hlavně o tom koncentráku vypravoval.“

  • Full recordings
  • 1

    Turnov, 09.03.2023

    (audio)
    duration: 01:42:45
    media recorded in project Příběhy našich sousedů
Full recordings are available only for logged users.

Pevné morální zásady jsou jako životní kompas

Tamara Kobosilová
Tamara Kobosilová
photo: archiv pamětnice

Tamara Kobosilová, rozená Svobodová, se narodila 8. března 1931 v Turnově. Do svých osmi let vyrůstala s rodiči a s o pět let starším bratrem. Dne 1. září 1939 byl její otec zatčen gestapem a spolu s dalším turnovským mužem internován až do konce války v koncentračním táboře Buchenwald. Tato skutečnost život rodiny i po materiální stránce výrazně poznamenala. Díky pravidelné finanční pomoci od Sokola rodina přežila. Pamětnice nepřítomnost otce nesla velice těžce. Další tvrdý zásah do rodinného života přinesl únor 1948. Začalo pronásledování otce, jenž byl i po návratu z koncentračního tábora aktivním členem Československé strany národně socialistické, komunistickou mocí. Nejprve byl krátce vězněn v turnovském vězení, poté vypovězen z Turnova do Litoměřic, následně do Žalhostic, kde působil jako učitel; domů jezdil jen o víkendech. Posledním jeho působištěm byl Liberec, ale ani tam se dohledu Státní bezpečnosti (StB) nezbavil. Pamětnice absolvovala základní školu i gymnázium v Turnově. Na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy Praze vystudovala obor čeština–ruština, který si ještě doplnila o obor speciální pedagogika; té se pak i nějaký čas profesně věnovala. Nejdéle však působila jako redaktorka ve Státním pedagogickém nakladatelství v Praze. Z prvního manželství měla dvě dcery. S druhým manželem, francouzským občanem, se seznámila díky dopisování. Přátelství přerostlo v manželství. Ve Francii pobývala často, ale z rodinných důvodů se tam natrvalo nikdy neodstěhovala. V roce 2024 žila v Turnově.