Jiřina Kadlíková

* 1926

  • „Nás osvobodili v první řadě tátové. No a tenkrát, to jsem vám ještě neříkala, když tam manžel přišel jako skaut, tak Němkyně, jak je na náměstí radnice a vedle potom je to sklenářství, nějakej Epstein, tak nějaká Němkyně střílela prostě. A to je to střílení, o kterým se mluvilo, že se tu střílelo, v Plzni. Rozumíte tomu? Vím to z prvý ruky, protože ten manžel přišel a měl tenkrát zafáčovanej malíček. Já říkám: ‚Prokristapána, copak se stalo?‘ A když mi říkal, že Němkyně po ňom vystřelila a vono ho to šminklo takhle, to štěstí! Přišel k němu Rus – voják ruskej, a říká mu, jako rusky, já rusky neumím – tu máš časy, dal mu nějaký hodinky, ať tě to tak nebolí. Tak proto vím, že tady ti Rusové byli. A byli tady první. A pak přišli ti Američani.“

  • „V roce 44 se přiženil do Plzně-Hradiště, i když byla světová válka, podařilo se mu založit Junáka, zde asi s deseti. Od osmi let do sedmnácti. Klubovna byla poloprázdná kolna v Dolním Hradišti. Časem se k těmto deseti přidávali chlapci a dívky z Koterova, Bor, Černic a konečný stav byl šedesát. To bylo všechno dohromady, právě protože jsme měli malý kluky a větší holky, tak do těch patnácti, tak jsem já vedla dívky. Po válce, ještě v květnu, jsme ještě jako skauti jezdili a to už nás bylo těch šedesát.“

  • Full recordings
  • 1

    Plzeňská cesta 61, 28.03.2012

    (audio)
    duration: 01:03:00
    media recorded in project Skautské století
Full recordings are available only for logged users.

Plzeň osvobodily tři armády – Američané, Rusové a naši tátové

Jiřina Kadlíková, rozená Pospíšilová, se narodila 10. února 1926 v Dolním Hradišti u Plzně. V Plzni navštěvovala tříletou rodinnou školu, kde se seznámila se svým budoucím mužem Františkem Kadlíkem, studujícím strojní průmyslovou školu. Ještě během druhé světové války, ale hlavně v poválečných letech se s manželem věnovala skautingu. Ve svém rodném Dolním Hradišti založili skautský oddíl. Pamětnice pracovala v muzeu a v diagnostickém ústavu, jehož byla také osm let ředitelkou. Kromě péče o vlastní rodinu a problémové děti se věnovala i historii a čtyřicet let psala kroniku obce Dolní Hradiště.