Miroslav Jurníček

* 1929

  • „Akorát si vzpomínám, že v Bohuslavicích, já byl takovej kluk, že jsem pořád brouzdal. A u Fialů – taky se jmenovali Fialovi – byli [němečtí vojáci] v hospodě. A jeden volal: ‚Mutti, Mutti [Maminko, maminko].‘ Byl to kluk, Němec, asi postřelenej voják, a pořád volal: ‚Mutti, Mutti, Mutti.‘ A ten druhej Němec ho utěšoval, aby neplakal.“

  • „Já jsem byl takovej kluk, že jsem hodně cestoval po okolí. A jak jsem říkal – Němci jeli v koňmi taženém voze a [voják] z něj něco vyhodil. Já jsem pro to šel a on [voják] mě chtěl zastřelit. To jsem viděl, tak jsem zůstal stát. A ten druhej [voják] mu chytil ruce. A jeli dál. A v Bohuslavicích… Já jsem hodně coural. A pod Bohuslavicema, vím, že to bylo v dolíku, že jeli [vojáci] dvěma auty. Z jednoho vystoupil asi důstojník a střelil do chladiče [u druhého auta] a způsobil ho nepojízdným. Přesedli do jiného auta a jeli směrem na Konici.“

  • „Vzpomínám na válku, na začátek války [začátek okupace]. To jsem byl právě venku [na Hačkách] a jeli Němci v sajdkáře. [Jeden] měl flintu, [druhý] řídil. Projížděli a ještě převrátili konve. Já jsem tam právě ráno dával konev s mlékem [pro odvoz do mlékárny v Bohuslavicích]. No a oni to objížděli a projeli [vesnicí]. A byl [založen] protektorát.“

  • Full recordings
  • 1

    Vojkov, 07.07.2025

    (audio)
    duration: 02:01:47
    media recorded in project Příběhy regionu - Střední Morava
Full recordings are available only for logged users.

Otec se vydal gestapu místo mého staršího bratra

Miroslav Jurníček, konec 40. let
Miroslav Jurníček, konec 40. let
photo: Soukromý archiv pamětníka

Miroslav Jurníček přišel na svět 25. března 1929 rodičům Janovi a Marii na Hačkách na Konicku. Vyrůstal s pěti sourozenci na zemědělském hospodářství, kde se už od mládí musel zapojovat do práce. V polovině března 1939 se stal svědkem příjezdu německých okupačních vojsk. V nedaleké Konici navštěvoval měšťanskou školu a při tom vídal tamní Židy s povinně nošenou nášivkou JUDE na oděvu. V roce 1943 se do jejich vesnice dostal falešný západní parašutista napojený na skutečný místní odboj – Josef Fiala. Po jeho zatčení gestapem začala vlna perzekucí; otec pamětníka se místo svého syna Jana sám vydal gestapu a byl uvězněn. Několik dalších obyvatel Haček skončilo v nacistických věznicích a jeden byl popraven. V souvislosti s činností J. Fialy došlo k uvěznění a později i popravě Miroslavova bratrance Aloise Jedličky ze Svojanova u Bouzova. Po válce pracoval pamětník jako lesní praktikant a v roce 1949 v Bruntále absolvoval dvouletou školu pro lesní hajné. V letech 1949–1951 sloužil jako voják v Praze. V roce 1951 se oženil se Zdenkou Slaninovou, se kterou měl dvě děti. Celý život pracoval v lesnictví v Brandýse nad Labem. V době natáčení rozhovoru (2025) žil v domově seniorů ve středních Čechách.