Radim Jauker

* 1971

  • „Něco jako bývalí skauti existovalo v podzemí, tak jsme se dozvěděli, že to bude ta beseda. To nemělo plakáty, to nebylo promované v rádiu nebo tak, to nám prostě někdo řekl. Tak jsme tam někam jeli, bylo to ve škole na předměstí, tam nebyly žádné plakáty, prostě nás tam dovedli. Tam byla místnost a tam ta beseda s Foglarem byla. No ale ony asi po čtvrt hodině záhadně vyletěly pojistky v celé budově, takže jsme v podstatě utekli. Řeklo se: 'Jsou tady fízlové' a my jsme prostě utekli a tím to skončilo. Fízlové, policajti. Ta beseda trvala 20 minut, půl hodiny, než se najednou zhaslo. Takže to asi nebyla náhoda, protože aby padala elektrika, to asi nebyl ten případ ve škole v té době. Takže oni v té době ti policajti neměli co na práci, protože ten odpor toho obyvatelstva byl tak slabý, že i takové hlouposti, jako byla beseda se starým pánem, si našli a stejně ji překazili. Takže beseda byla velmi krátká: začala a skončila po 20 minutách.“

  • „My jsme byli v tom studentském hnutí a naším úkolem – těch, co byli z venkova jako já – bylo potom jet na ten venkov a tam vysvětlovat a propagovat tu revoluci, tu stávku. Takže my jsme potom nafasovali různé letáky, tenkrát nebyla elektronická média, takže jediná média byly tištěné papíry. To jsme nafasovali do tašek, do batohů a říkalo se, že kontrolují vlaky a tam že ty lidi chytají. Takže jsme jeli stopem, abychom tomu unikli. My jsme si stopli auto, do těch jižních Čech jsme jeli do Budějovic, vezli jsme tam ty plakáty, ten materiál. A s tím šoférem, s tím řidičem jsme se bavili o tom, o té politice. On tak poslouchal, vyzvídal a jen tak se hodně ptal. A já jsem potom říkal: 'Víte, pane, nejhorší jsou ti estébáci, ty mi nenávidíme.' A on zastavil a řekl: 'Tak abyste, hoši, věděli, tak já jsem ten estébák. Občanské průkazy!' Takže jsme si stopli zrovinka estébáka. On nám tedy zastavil, my jsme ztvrdli, zkontroloval nás, přemýšlel a říkal: 'Kluci, my ze třináctého oddělení jsme s vámi, my jsme s vámi.' Takže to bylo absurdní, že estébák řekl: 'Kluci, já vám věřím, jeďte, já vám tam ty plakáty dovezu a jedeme do těch Budějovic.' Takže ten estébák neudělal nic, v zásadě překabátil už v tom autě. A to byla taková absurdní chvilka toho, jak to tenkrát probíhalo, že i ti největší komunisté byli najednou největší revolucionáři. Takže ani ten estébák proti nám nijak nezakročil.“

  • Full recordings
  • 1

    Praha, 30.11.2022

    (audio)
    duration: 01:06:22
    media recorded in project Příběhy našich sousedů
Full recordings are available only for logged users.

Jsem rád, že jsem revoluci zažil a měl možnost věci měnit

Radim Jauker v době, kdy s kamarády zakládali skautský oddíl Modrá hvězda po vzoru Rychlých šípů
Radim Jauker v době, kdy s kamarády zakládali skautský oddíl Modrá hvězda po vzoru Rychlých šípů
photo: Archiv pamětníka

Radim Jauker se narodil 12. ledna 1971, dětství prožil v Českých Budějovicích. Prarodiče z otcovy strany byli sudetští Němci, jejich příbuzní museli po válce do odsunu. Prarodiče z matčiny strany byli sedláci, kteří museli po roce 1948 vstoupit do jednotného zemědělského družstva (JZD). Na základní škole založil Radim Jauker spolu s kamarády tajný skautský oddíl Modrá hvězda. Klubovnu měli v domě jeho rodičů. Na střední škole ekonomické podepsal petici proti devastaci Krkonoš. Kvůli tomu ho vyslýchala Státní bezpečnost (StB) a hrozilo mu, že ho nepřipustí k maturitě. Jako trest nakonec nedostal doporučení na vysoké školy, které si přál studovat. V listopadu 1989 se již jako student Vysoké školy ekonomické účastnil demonstrací na Národní třídě a podepsal petici Několik vět. Doma v Českých Budějovicích šířil letáky o revolučním dění, na vysoké škole se zapojil do studentské stávky. Záhy po otevření hranic vycestoval do Rakouska a do Berlína. Podílel se také na obnově Junáka v Československu. V roce 2022 žil v Praze.