Vítězslav Janda

* 1959

  • „Dopravní podnik tehdy poskytl autobusy a rozvážel občany z Pardubic a okolí směrem na Hradec a podobně se to dělo z Hradce, akce byla vydařená v tom, že se tam lidi potkávali, že spolu mohli hovořit, že se brali za ruce, vyjadřovali určité souznění, že se chtěli spojit, ale nespojili se, kolem Čeperky nebo Stéblové se nepodařilo celý řetěz udělat. Ale byla to pěkná akce a je obecně známá do dneška a lidé na to vzpomínají.“

  • „Tady si vzpomínám, že některé záběry jsem určitě viděl v tehdejší prodejně Supraphon, kde pracoval jako prodavač Jirka Razskazov, u kterého jsem si kupoval různé desky, které nevycházely v takových množstvích, tak si myslím, že ty opravdové záběry s těmi obušky jsem viděl u něj, našel tu odvahu, že otočil televizi do výlohy a pouštěl to lidem, kteří procházeli kolem Supraphonu.“

  • „Když přijel na konci války do Klatov generál Patton, babička dědečkovi ušila z nějakých barevných hadrů československou vlajku a on s ní na tom náměstí mával, a tu se u něho zastavil džíp, naložili tátu do džípu a v tom džípu byl generál Patton a s tím praporem jeli do Plzně, kde seděl na tom džípu, a vítala ho celá Plzeň na náměstí.“

  • Full recordings
  • 1

    Hradec Králové, 28.09.2019

    (audio)
    duration: 03:17:03
    media recorded in project Příběhy regionu - Královehradecký kraj
Full recordings are available only for logged users.

Když to vypuklo, tak jsem se modlil, aby se u toho nestřílelo

Vítězslav Janda hraje ve studentském klubu VŠCHT
Vítězslav Janda hraje ve studentském klubu VŠCHT
photo: archiv pamětníka

Vítězslav Janda se narodil 21. prosince 1959 v Pardubicích. S dětským a později vysokoškolským pěveckým souborem v dobách socialismu často cestoval, a mohl si tak udělat obrázek o životě na obou stranách bývalé železné opony. V roce 1968 se stal členem nakrátko obnoveného Junáka. Vystudoval analytickou a fyzikální chemii a katedru ekologie na Vysoké škole chemicko-technologické v Pardubicích. Během studia hrál v několika kapelách. Základní vojenskou službu vykonával u elitní chemické jednotky v Liberci. Poté nastoupil do Výzkumného ústavu syntetických pryskyřic a laků v Pardubicích (VÚSPL). Díky peticím, které prosazovaly ekologické požadavky, se dostal do kontaktu s východočeskými disidenty. V létě roku 1989 podepsal petici Několik vět. Bezprostředně po 17. listopadu 1989 se stal jedním ze zakládajících členů Občanského fóra v Pardubicích. Věnoval se agendě životního prostředí. Po většinu svého života pracoval ve VÚSPL. V době natáčení rozhovoru (2019) žil v Pardubicích.