František Hamr

* 1937

  • "Do práce jsem chodil od půl šesté, já jsem ranní ptáče, dělali jsme od šesti. Otevřu okna, vyvětrám, postavím na kafe jako vždycky. A najednou přilít ředitel: 'Franto, jsou tu Rusové.' Já říkám: 'Ty už jsou tu dávno.' 'Ale neblbni', prostě slyšel to v rádiu, tak pak se to u nás scházelo, byl tam dopravák, po silnici jezdily auta, dirigovaly se tam. Dopadlo to tak, že nakonec se psala nějaká rezoluce, že odsuzujeme... odpoledne tu už jezdily tanky na Tučapy, přes Soběslav. Sedělo se, kecalo se, co to je za kravinu a tak, dopadlo to tak, že se napsal papír, že to odsuzujeme a všichni to podepsali kromě jediného, Láďa Pýchů to nepodepsal a Pepík Jandů, předseda partaje, to odvezl do Prahy. Pak se to uklidnilo, co se dalo dělat, nedalo se dělat nic..."

  • "Pátého května, to mi vyprávěl otec, se vyvěsily československé vlajky. Otec s dalšími seděli v úřadovně a poslouchali rádio, co se děje, najednou se otevřou dveře a nějaký důstojník a dva samopalníci. 'Pane starosto, jakýto že visej vlajky.' On jim říká: 'Československý.' On na to: 'Ty strpíme, ale pokud by se objevila jedna rudá vlajka, tak my vyjedeme - měli tam kanony - nahoru na Hliněnky a tu vesnici rozstřílíme.' A otec později říkal, jaká to byla práce, udržte takový ty divochy, aby neblbnuli. Do rána byli ale vojáci pryč."

  • Full recordings
  • 1

    Soběslav, 15.04.2025

    (audio)
    duration: 02:07:44
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Aby si lidé věřili

František Hamr během studií, 50. léta
František Hamr během studií, 50. léta
photo: Archiv pamětníka

František Hamr se narodil 21. července 1937 v jihočeském Řípci. Jeho rodiče obhospodařovali rodinný statek, měli krávy, koně a 20 hektarů polností. Jako vážený sedlák dělal otec František Hamr starší v Řípci starostu, za války se jim podařilo odvrátit vykácení prvorepublikových lip. Po válce rodina naplno upřela síly do hospodaření, na úvěry pořídili mechanizaci a spolu s ostatními sedláky dokonce společně pořídili traktor. Po roce 1948 však započal tlak na vstup do jednotného zemědělského družstva (JZD). Rostly povinné odvody, prakticky všechno, co rodina vyprodukovala, šlo postupně na umoření dodávek. V roce 1952 šel pamětník do učení na betonáře, část vyučování trávili prací na Prefě v Liticích nad Orlicí, kde si vydělal dobré peníze. Mohl tak rodině pomáhat táhnout nároky odvodů. Tlak ze strany JZD se však vystupňoval a sedlákům pohrozili vězněním v Jáchymově. Řípečtí sedláci tedy kapitulovali a do JZD vstoupili. Rodina Hamrů přišla o polnosti i mechanizaci, splátky za úvěry jim však zůstaly. František Hamr se jako syn kulaka nedostal na mistrovský obor, později však vystudoval průmyslovku. Pracoval u Jihočeských stavebních hmot, později až do důchodu na Rašelině Soběslav. Jeho velkou vášní byla filatelie, je vdovec, má dvě dcery. V roce 2025 žil v Soběslavi.