Blanka Göthová

* 1945

  • „Vzpomínám si, jestli vám něco říká malířka Doleželová.“ – „Ano, Míla Doleželová.“ – „A Jiří Mareš, to byli manželé, žili na Klatovci. My jsme za nimi jezdili s naším ředitelem. Ve Studené nebo v Krahulčí jsme v masnách něco koupili a vozili jim tam jídlo. Vím, že mi malířka Doleželová jednou řekla, že nepovažuje nic za kýč. Říkala: ‚Když se to lidem líbí a chtějí to mít doma, tak proč by to měl být kýč?‘ Tenkrát jsem to tak nevnímala. Chodila tam také jakási paní Sylva, a když jsme tam byli, schovávala se za dveřmi. Až později mi došlo, že se tam scházeli disidenti. My jsme navštěvovali i malíře Moštěka, který bydlel v rozbořené chalupě za Starou Říší, a malíře Stritzka. Byli jsme i ve Staré Říši u Florianů, kam se dřív nesmělo. Ti Florianovi – jejich dceru si vzal básník Magor [Ivan Martin Jirous]. Prostě jsme navštěvovali v rámci kultury různé umělce, třeba v Brtnici malíře Toufara. Znala jsem spoustu lidí, kteří po osmašedesátém jako kdyby nebyli.“

  • „Potom jsme museli chodit na různé pohovory, i když jsme nebyli v žádné straně. Chodili jsme na okresní národní výbor, na odbor kultury, a tam jsme museli vysvětlovat, jaký jsme měli postoje v osmašedesátém a předtím. Už ani nevím, co jsem jim tam povídala. Pak nás pověřili, že musíme jezdit po obvodech, každý dostal nějakou oblast a měli jsme kontrolovat v obcích kroniky, co tam o osmašedesátém roce psali. A když by tam bylo něco závažného, tak že to musíme odstranit. Jenže my jsme s tou mojí kamarádkou, kolegyní, na to prostě kašlaly. Pak jsme řekly, že bylo všechno v pořádku. Nebyly jsme z toho vůbec nadšené, hrozně jsme to prožívaly a odsuzovaly. Nechtěly jsme o tom ani slyšet.“

  • „Letáky jsme různě distribuovali. Měli jsme dvě služební auta a dva řidiče. S nimi jsme jezdili po okrese. Nabrali jsme letáky, zrovna bylo září, výročí Mnichova – třicáté výročí. Leták byl napsaný v souvislosti s Mnichovem a s napadením. Jeli jsme na Brtnici a v brtnických lesích leželi Rusáci, to jsme nevěděli. Vyhazovali jsme letáky z auta a najednou za námi auto. Náš řidič Honza říká: ‚A je zle!‘ Zahnali nás do Příseky před školu a donutili vystoupit. Jela jsem s kolegou a s řidičem. Postavili nás k plotu a řekli, že nás zastřelí i s rodinami. Ruštinu už dnes dohromady nedám, ale tenkrát jsem jim začala vysvětlovat, že se jich to netýká. Oni samozřejmě latinku neznali, četli azbukou. Snažila jsem se jim vysvětlit, že jde o výročí Mnichova, kdy nás před válkou zaprodali. Nějak jsem to tam zamluvila a nakonec nás pustili.“

  • Full recordings
  • 1

    Luka nad Jihlavou, 21.10.2024

    (audio)
    duration: 57:38
    media recorded in project Příběhy našich sousedů
  • 2

    Jihlava, 08.07.2025

    (audio)
    duration: 01:10:05
Full recordings are available only for logged users.

Sovětská hlídka je zastavila a hrozila jim zastřelením

Blanka Göthová, 60. léta
Blanka Göthová, 60. léta
photo: Archiv pamětnice

Blanka Göthová se narodila 10. dubna 1945 v Lukách nad Jihlavou do katolické rodiny Karla a Ludmily Cilových. Její narození provázely dramatické události, když ve stejný den partyzáni u nedalekého Helenína odpálili železniční most, po němž projížděl německý vojenský transport. Po absolvování osmileté školy nastoupila v roce 1959 na Střední všeobecně vzdělávací školu v Jihlavě. Po úspěšné maturitě se chtěla věnovat studiu práva, na které však nebyla přijata. Pokračovala proto na knihovnickou škole v Brně, po jejímž dokončení nastoupila jako pracovnice Okresního kulturního střediska v Jihlavě. Po srpnové okupaci v roce 1968 se podílela na šíření protiokupačních letáků. Během jedné z cest ji spolu s kolegy zastavila sovětská hlídka, která jim vyhrožovala zastřelením. Po nástupu normalizace prošla politickými prověrkami a byla pověřena kontrolou obecních kronik, zda se v nich neobjevují kritické zmínky o událostech srpna 1968. V roce 1969 se provdala a o dva roky později odešla na mateřskou dovolenou. Do původního zaměstnání se již nevrátila a nastoupila jako matrikářka v Lukách nad Jihlavou, kde působila dlouhá léta. Ve volném čase se aktivně zapojovala do činnosti místního ochotnického spolku. V roce 2025 žila Blanka Göthová v Lukách nad Jihlavou.