Marie Gablerová

* 1935  

  • „To byla studánka, kde celá osada chodila na vodu. Bylo to u našeho plotu. Onemocněla jsem já, otec a bratr. Ostatní neonemocněli. Obrovské horečky a průjmy. A tak nás odvezli do toho... Napřed to chytl bratr, ten byl v Trnavě o týden dýl. Byli jsme tam šest týdnů. Ještě jsem nechodila do školy, nevím, co jsem dostávala za léky. Byla jsem tam na pokoji s jedním děvčátkem, ona pocházela z nóbl rodiny, jí nosili bonbony čokoládové a speciality. Tam byly jenom takové bonbonky, peřinky bílé, a ty mně matka posílala. A tomu děvčátku hrozně chutnaly, tak jsme si je vyměňovaly.“

  • Full recordings
  • 1

    Šenov u Nového Jičína, 28.08.2017

    (audio)
    duration: 40:59
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Se všema za dobře, s nikým za zle

Marie Gablerová v šedesátých letech
Marie Gablerová v šedesátých letech
photo: archiv pamětníka

Marie Gablerová se narodila 12. prosince 1935 ve slovenské Skalici, kde její rodiče v té době hospodařili. V dětství se část její rodiny nakazila tyfem, nebezpečnou nemoc ale naštěstí všichni přežili. V roce 1944 zažila Slovenské národní povstání a později i ústup německé armády směrem na západ. V roce 1947 odešla pamětnice spolu s rodiči na Moravu, kde postupně střídali různá bydliště, až se v roce 1955 trvale usídlili v Hanušovicích u Šumperka. Vystudovala Vyšší hospodářskou školu v Šumperku a v roce 1960 se vdala. Manžel pracoval jako vlakvedoucí a společně si osvojili dvě děti (syna a dceru). Marie Gablerová celý život pracovala jako účetní, dva roky v Československé automobilové dopravě (ČSAD) v Zábřehu na Moravě a později jako vedoucí účetní v hanušovické továrně. V roce 1968 podepsala manifest Dva tisíce slov. V období takzvaného Pražského jara byla nestranickou poslankyní okresního národního výboru (ONV). V roce 1992 odešla do důchodu. Dnes žije v Šenově u Nového Jičína.