Na obranu šikanovaných na vojně pomáhal nepříjemný „zdravotní zákrok“
Download image
Ota Dračka se narodil 23. ledna 1955 v Děčíně rodičům Ottovi a Mariji Dračkovým. Jeho prarodiče z otcovy strany se zapojili do protinacistického odboje. Dědeček František Dračka byl vězněn od roku 1943 až do konce války v Německu. Jeho manželka Alžběta byla vězněna v koncentračním táboře Ravensbrück a zemřela v prosinci 1943. Dědeček Ignác Haluza, který žil od mládí na území dnešního Chorvatska, se roku 1944 zapojil do Titova partyzánského hnutí. Po válce byla česko-chorvatská rodina Haluzových repatriována do Československa a usadila se v Děčíně. Ota Dračka nastoupil do školy v roce 1961, v roce 1968 vstoupil do obnoveného Junáka. Okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy prožil na dětském táboře u Šluknova. Otec byl za normalizace z politických důvodů vyloučen z Komunistické strany Československa (KSČ), jeho pracovní kariéru to nepoznamenalo. Ota Dračka absolvoval strojní průmyslovku v roce 1974, poté nastoupil jako lodník v ČSPLO (Československá plavba labsko-oderská). Roku 1975 narukoval ke spojařům do Prostějova, ale sloužil jako zdravotník. Po vojně se vrátil k lodní plavbě. V roce 1980 se stal svědkem stávky hnutí Solidarita ve Štětíně a opakovaně poté jezdil pracovně do Polska i během tamějšího válečného stavu. V roce 1982 plavbu opustil. Následujících sedm let pracoval v Severočeských energetických závodech. Doplnil si vzdělání ve vodním hospodářství a ekologii, aby mohl působit jako vodohospodář a ekolog. Po roce 1989 podnikal jako živnostník – instaloval zařízení na úpravu vody, pracoval jako finanční poradce i realitní makléř. Aktivně se věnuje ochraně přírody a organizuje Světový den strážců přírody. Od roku 2009 se angažuje v politice a od roku 2024 je místopředsedou strany DOMOV, známé proruskou orientací a šířením dezinformací. V roce 2025 žil v Benešově nad Ploučnicí.
