Miroslav David

* 1924

  • „Tam byla dodávka brambor přes sedmdesát metráků! To bylo tři čtvrtě vagonu brambor, které jsme měli dodat. Pak obilí. Pro nás moc nezůstalo. Mléko se muselo dávat, vajíček nevím už kolik tisíc. Když se zabilo prase, muselo se dát pět kilo sádla, ale už vyškvařeného. Co vám z toho zbylo?“

  • „Když jsem tam (do práce) přišel, vykládali jsme vagony. V kotelně tehdy ještě byli Němci, ta lepší místa měli obsazená Němci, my jsme museli vykládat vagony. Třeba brambory, uhlí, koks. Koks byl nejhorší. To se nahřeje celý vagon a sleje se to vodou. A když to zmrzlo, mrazy byly sedmnáct, osmnáct stupňů, to bylo! A dělat jsme museli od šesti od rána do šesti večer, někdy do osmi. Vagony musely být prázdné, protože to potřebovalo vojsko. Na to mám taky těžké vzpomínky. Potom už Němci museli narukovat, a tak tam muselo pracovat hodně Čechů, i hospodářů z Lukavce.“

  • „Pomáhal jsem našim uživit krávy. Denně, když jsem přišel ze školy, zanesl jsem tátovi oběd a pak jsem hnal krávy. Kolikrát jsem říkal tátovi, že se musím učit. A on: ‚Vezmi si knížku s sebou a můžeš se učit tam.‘ Jenže já jsem pásl tři krávy a ještě ovce! A když mi někam utekly! Nebo mi kráva sešit nebo knížku oblízala. Měl jsem takový život.“

  • Full recordings
  • 1

    Fulnek, Lukavec, 04.02.2022

    (audio)
    duration: 01:54:50
    media recorded in project Příběhy 20. století
  • 2

    Fulnek, Lukavec, 07.02.2022

    (audio)
    duration: 02:02:40
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Němci nám všechno sebrali. Komunisti dělali to samé, ale vlastním lidem

Svatba Miroslava Davida s Vlastimilou Vlčkovou / 1948
Svatba Miroslava Davida s Vlastimilou Vlčkovou / 1948
photo: Archiv pamětníka

Miroslav David se narodil 30. června 1924 v katolické rodině v Lukavci u Fulneku. Rodiče hospodařili na šesti hektarech polí. Po připojení oblasti k Německu byl nuceně nasazený na práci ve Fulneku. Vykládal vagóny s bramborami či koksem. Bratra zatklo gestapo, měl být popraven, ale na poslední chvíli se dočkal osvoboditelů. Miroslav převzal roku 1948 rodinné hospodářství. V letech 1952 až 1957 čelil nátlaku na vstup do jednotného zemědělského družstva (JZD) v Lukavci. Když splnil povinné dodávky, neměl z čeho uživit rodinu. Po vstupu do družstva tam pracoval jako dělník, poté přešel do JZD v Děrném a pak do státního statku ve Fulneku. Před odchodem do důchodu byl zaměstnaný v textilním podniku Retex. S manželkou Vlastimilou vychoval šest dětí. Jeho rodina pečovala o zachování stovky let staré katolické velikonoční tradice zvané jízda kolem osení. V roce 2022 žil v Lukavci.