Zdenka Brejníková

* 1923

  • "To bylo v roce 1939, chodila jsem do kvinty, to je pátá třída. A přijeli jsme na hranice, jeli jsme do Čech. Maminka tam nechtěla zůstat, řekla, že za žádnou cenu na Slovensku nezůstaneme, když chtějí být Slováci sami, ať jsou sami, a my půjdeme do Čech. Přijeli jsme, jeli jsme Vlárským průsmykem. Nábytek a všechno jsme měli v tom nákladním voze, ale my jsme jeli normálně. A přejeli jsme Vláru, to byla řeka v tom průsmyku, a přišel průvodčí a povídá na tatínka: 'Pane Vimr, tak se Slováci trhli. Tak se Slováci trhli.' Slováci se trhli, protože přišel Hitler a ten se neptal."

  • "Když umřel Hlinka, představte si, že já a nějaká Věra Veselá, ti byli ve Vrútkách, jsme nesly věnec. A v Ružomberoku je cintorín, hřbitov do vrchu, muselo se po schodech. A my, ten věnec, dvě holky a po kolenou jsme lezly nahoru na ten hřbitov. A na tom věnci stálo: 'Andrej Hlinka, sladko spi, tvůj národ už netrpí.' To bylo pro nás takové jako ponižující, že si vybrali dvě Češky, aby šly Hlinkovi říct, že už národ jeho netrpí."

  • "Byla jsem na ozdravném táboře v Berouně, to je kousek do Lán. Jeli jsme tam a procházeli jsme Lánskou oborou. A teď proti nám dva bělouši a kočár a Masaryk. Zastavil. Jako dneska cítím jeho ruku na hlavě, pohladil mě. A byl tak šťastný, že děti ze Slovenska jsou v Berouně na ozdravném táboře a že jsme se přijeli podívat do Lán. A řekl: 'Půjdu teď a řeknu kuchařce, aby vám uvařila čaj.' A kuchařka nám na zámku v Lánech uvařila čaj. To bylo moje osobní setkání s prezidentem Masarykem."

  • Full recordings
  • 1

    V Čerčnicích, 11.01.2024

    (audio)
    duration: 01:18:36
    media recorded in project Příběhy našich sousedů
Full recordings are available only for logged users.

Maturovala jsem pět dní po vyhlazení Lidic

Maturitní foto, 1942
Maturitní foto, 1942
photo: Archiv pamětníka

Zdenka Brejníková, rozená Vimrová, se narodila 10. prosince 1923 ve Vinařicích u Loun. Brzy po narození se rodina přestěhovala na Slovensko, kam byl její otec poslán jako učitel. Do školy začala chodit na Slovensku, prázdniny ale vždy trávila u prarodičů ve Vinařicích. Během ozdravného pobytu se v Lánech osobně setkala s prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem. Na doporučení profesora Rajmunda Žižky přestoupila ze základní školy na Štátne dievčenské reformné gymnázium v Žilině, kde ji ovlivnil ředitel Jan Trpák. V roce 1939 rodina odešla ze Slovenska zpět do Čech a usadila se v Černčicích. Studia dokončila na lounském gymnáziu a 15. června 1942 odmaturovala jako nejmladší absolventka – pouhých pět dní po vyhlazení Lidic. Kvůli uzavření vysokých škol šla studovat učitelský ústav. V roce 1945 chtěla jít studovat vysokou školu, ale po smrti tatínka 22. července 1945 musela nastoupit do zaměstnání. Svou učitelskou dráhu započala ve Stradonicích, učitelkou byla až do důchodu. S manželem odmítli vstup do Komunistické strany Československa (KSČ), což jejich dcerám znemožnilo pokračovat na vysokou školu. Smrt manžela v roce 1973 pro ni znamenala obrovskou ránu. V roce 2023 oslavila 100. narozeniny jako jediná žijící absolventka lounského gymnázia z roku 1942. V roce 2024 žila v Černčicích u Loun.