Věra Blažková

* 1919

  • „Já jsem říkala: ‚Pane předsedo, kdo [ten hotel] koupí, když je znárodnění na spadnutí?‘ No a on se zarazil: ‚No tak, nějak to uděláme.‘ Znárodnění přišlo za tejden. ‚Jelikož se o barák nestaráte,‘ což nebyla vůbec pravda, ‚tak ho znárodňujeme.‘ A tak ho sebrali bez koruny. A tak potom mamince z milosti dávali sto padesát korun měsíčně. Ale mně se jednalo nejvíc o to, aby měla pojišťovnu, doktora, protože kdyby musela do nemocnice, tak by na to nebylo peněz. Tak jsme byly dvě doma, a to zas někomu nebylo dobrý, že se prý flákám doma.“

  • „Takže to bylo moc hezký, to nám [pan učitel] o tom Rusku vypravoval, jak tam bojovali a jak se probojovali až do toho Vladivostoku, když už bylo po [první] válce, a museli tam čekat, až tam pro ně nějaká velká loď přijela a zavezla je domů.“

  • „Tatínek přechodil chřipku a nějak se mu to vrazilo do hlavy a umřel. Takže maminka zůstala na to sama a dvacet let podnik sama vedla. A to nebylo tak jednoduché, když byla sama na ty lidi, a tak jsem ji ani nechtěla opustit, když jsem viděla, že maminka by tam byla úplně sama. No a v devatenácti jsem se vdávala.“

  • Full recordings
  • 1

    Letohrad, 05.03.2014

    (audio)
    duration: 01:01:55
    media recorded in project Soutěž Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Náš hotel byl pro mé rodiče celý život. Pak ho sebrali komunisté

Svatební foto Věry Blažkové z roku 1938
Svatební foto Věry Blažkové z roku 1938
photo: Archiv pamětnice

Věra Blažková se narodila v rodině živnostníků Forchových v Letohradu (tehdy Kyšperk) 3. srpna 1919. Její otec do roku 1929 provozoval restauraci na náměstí, později hotel v blízkosti nádraží, který dodnes nese název U Forchů. Do jejího šťastného dětství zasáhla předčasná otcova smrt roku 1933. Od té doby matka provozovala hotel sama, s pomocí své dcery a personálu. Po ukončení měšťanské školy Věra absolvovala jeden rok ve škole pro dívky, vedené řádem voršilek v Jeseníku (tehdy Frývaldov). Chtěla studovat na učitelském ústavu, ale matka potřebovala její pomoc v hotelu. Roku 1938 se provdala za učitele Jiřího Blažka z Letohradu. V době protektorátu byla oficiálně vedena jako zemědělská dělnice na statku v Lukavici, aby unikla nucenému nasazení. Roku 1943 se manželům Blažkovým narodil syn Václav a o tři roky později syn Jiří. Po nástupu komunistů k moci roku 1948 hotel U Forchů nejprve přišel o veškerý personál a matka s Věrou všechnu práci obstarávaly samy. Začátkem padesátých let byl znárodněn ve prospěch Československých drah. Po matčině smrti roku 1957 Věra nastoupila do zaměstnání, nejprve jako prodavačka v železářství a poté jako pokladní na nádraží. Oba synové měli kvůli svému živnostenskému původu problémy dostat se na vysokoškolské studium, ale Václav nakonec vystudoval strojírenství a Jiří ekonomii. Syn Václav v dospělosti tragicky zahynul při autonehodě.