Byl jsem vždycky spíš pro evoluci než revoluci

Download image
Josef Beran se narodil 16. července 1931 v Praze Kamile, rozené Strmiskové, a Josefu Beranovi. Otec byl strážníkem, ve 30. letech byl povýšen na cenzora, navštěvoval se synem v rámci pracovních povinností divadla. Rodina žila ve Vysočanech, tam Josef Beran zažil dobu války a osvobození. Chodil hrát na housle ke slavnému virtuosovi Jaroslavu Kociánovi. Ten v roce 1950 zemřel, což ho silně zasáhlo, v témže roce odmaturoval na reálném gymnáziu. Bratr matky, Karel Strmiska, který se stal jako strážník po únoru 1948 členem Sboru národní bezpečnosti (SNB), pomáhal politickým vězňům. Byl zatčen, odsouzen k trestu smrti a roku 1952 popraven. Josef Beran si našel práci ve vojenské stavební firmě Posista, kde navrhovali i atomové kryty pro tehdejší komunistické vedení, a dostal doporučení studovat večerní vysokou školu, obor pozemní stavitelství. Roku 1960 obdržel inženýrský diplom. Krátce pracoval i v Pražském projektovém ústavu, na ministerstvu stavebnictví a od roku 1965 až do roku 1990 byl zaměstnán na odboru dopravy Krajského národního výboru Středočeského kraje. Během své pracovní kariéry se podílel na mnoha stavbách, zejména sídlišť a dopravní infrastruktury v Praze a okolí. Oženil se s Vladimírou Ludvíkovou, jejíž otec byl vysoce postavený funkcionář Komunistické strany Československa (KSČ) a velvyslanec v Itálii a Belgii. Švagr Vlastimil Ludvík byl důstojníkem československé rozvědky, jenž v roce 1988 během pobytu na velvyslanectví v Indii zběhl k britské tajné službě. Josef Beran s manželkou vychovali dceru a syna. V roce 2018 žil v pečovatelském domě v Mělníce.