Věra Benešová

* 1926

  • „Udělala jsem klub Foglarových Rychlých šípů, hned jsem si udělala na chatě skupinu kluků a holčiček v mém věku, to už byli trošku větší, a skautovala jsem po foglarovsku. A Foglar mě držel celou válku, to bylo nádherný skautování, takový tajný skautování. A Foglar vůbec byl moje modla, Foglar, ten oslovil strašně lidí, za války nás držel, to nás opravdu podržel.“

  • „A taky když poslouchám rozhlas a tam mě někdo osloví, řeknu si, ty jsi moje krevní skupina, tak zjistím v závěru, že skautoval. (Ano, ano, to je pravda). A to se mi už nesčíslněkrát... ať je to z té, nebo oné strany, ať je to z umělců, herců, profesorů, kteří mluví o té politické situaci, vždycky v půl deváté na dvojce ráno, to ráda poslouchám, tak si říkám… á, ty budeš skaut, a opravdu je to skaut.“

  • „Ale byla krutá doba těch 50. let, (…) naši kluci byli namočení do toho převádění. A toho bylo hodně. Bylo nás… já jsem si to zazdila, tohleto všechno, i ty jména jsem si zazdila ve svý paměti, ale vím, že mně kluci strašně pomohli, že za mnou přiběhli jednou do bytu a říkali: ‚Vejdo, už je to prozrazený, všechny ty adresy, který jsme měli, všechno to zapomeň, je to prozrazený, je zatýkání.‘ A opravdu moc chlapců z Plzně šlo do kriminálu a byli tam hodně, hodně dlouho.“

  • Full recordings
  • 1

    Týn nad Vltavou, 01.03.2013

    (audio)
    duration: 50:05
    media recorded in project Skautské století
Full recordings are available only for logged users.

Jména plzeňských skautů, kteří převáděli přes hranice, jsem si zazdila ve své paměti, abych nikomu neublížila

Věra Benešová
Věra Benešová
photo: Archiv - Pamět národa

Věra „Vejda” Benešová se narodila jako Věra Nová 22. března 1926 v Plzni do kantorské rodiny. V roce 1939 nakrátko vstoupila do skautského oddílu a byla oddílovou činností ohromená, vše ale přerušil nacistický zákaz skautské činnosti. Po druhé světové válce obnovila svou skautskou činnost, začala vést 27. dívčí oddíl Peruť v Plzni, pořádala několik skautských táborů a přijala pozici vedoucí skautského střediska a okresu. Po roce 1948 byl Junák zakázán a přišla 50. léta, kdy se Věra krátce angažovala v ilegálním převádění přes hranice. Rodina se později přestěhovala do Českých Budějovic, Věra získala místo v mateřské škole. Vdala se a narodili se jí tři synové. Později se stala ředitelkou závodní školky Tesly, angažovala se v předškolní výchově dětí, výchově nových vychovatelek a pracovala pro krajský pedagogický ústav. Kvůli své skautské minulosti byla předvolána k výslechu StB, který pro ni skončil „pouze” ztrátou několika funkcí. V roce 1968 stála u obnovy Junáku v Českých Budějovicích, vedla lesní školu a od toho roku každoročně spolupořádala tradiční setkání na Den sesterství 22. února. Angažovala se také u poslední obnovy Junáka po roce 1989, pomáhala znovu vydat příručku Majky Černé Vedení oddílu a krátce byla také členkou náčelnictva Junáka.