Orlando Gutiérrez Boronat

* 1965  

  • „Založili jsme časopis, dělali jsme experimentální divadlo a různé kulturní aktivy s cílem oživit kubánskou identitu v naší generaci. Začali jsme spolurpacovat s dalšími skupinami mladých Kubánců v Americe a v dalších zemích a v září 1990 jsme uspořádali Mezinárodní kongres mladých za svobodnou Kubu. To bylo shodou okolností v době, kdy se na celém světě zhroutil komunismus. Na tom kongresu bylo mnoho delegátů a vedlo se mnoho diskusí. Poslední plenární zasedání trvalo nepřetržitě 24 hodin. Za nejdůležitější počin tohoto kongresu považuji založení nového Direktoria. V té době jsme ho nazvali Kubánské revoluční demokratické direktorium (Directorio Revolucionario Democrático Cubano), později jen Kubánské demokratické direktorium (Directorio Democrático Cubano). Direktorium si vytklo za cíl pokračovat v bojové tradici mládežnického hnutí a v danou chvíli bojovat za svobodu Kuby velmi konkrétními prostředky. Direktorium mělo od prvního okamžiku několik hlavních cílů: spojit se s disidentským hnutím, které se na Kubě právě rodilo, a občanský nenásilný odpor jako prostředek boje proti diktatuře.“

  • „Komunismus učinil z Kuby transteritoriální národ. Castro a kubánští komunisté si na základě četby Stalina mysleli, že když opustíme zemi, přestaneme být Kubánci, protože uvěřili marxistické tezi, že výrobní podmínky určují národní identitu. Uvěřili onomu slavnému Stalinovu eseji o nacionalismu. Naprosto se spletli. Národ, to je duchovní obzor, je to fundament duše, který nezanikne. Byli jsme svědky toho, že celé národy, které Stalin deportoval po celém území Sovětského svazu, se po pádu komunismu, po sedmdesáti, osmdesáti letech navraceli do své země, do své vlasti. To samé se děje s Kubánci. Kubánští exulanti ve Spojených státech většinou uspěli, nezapoměli však, že jsou součástí duchovní jednoty, která se nazývá kubánský národ.“

  • „Od samého začátku jsem si všímal, že moje rodina stávající poměry odmítá. Také si pamatuji, jak jsem jednou šel na návštěvu k mému kamarádovi, kerý bydlel vedle nás a jehož otec byl poručíkem státní bezpečnosti. Pozvali mě na narozeninovou oslavu. Byl jsem dítě a pamatuji si, že jsem u nich doma viděl věci, které jsem do té doby nikdy nespatřil. Když jsem se vrátil, tak jsem to našim vyprávěl a pamatuji si a výraz mého otce.. Máma mi později řekla, že otec prohlásil:”Co je to za zemi, kde lidi, kteří pracují, si to nemůžou dovolit, zato politická policie to mít může?” Byly to věci běžným Kubáncům nedostupné. Moji příbuzní velmi tvrdě pracovali, aby něčeho dosáhli. Prarodiče z otcovy strany přišli po válce za nezávislost o půdu. Pradědeček byl voják, policista, přesto mohl nechat své tři syny vystudovat universitu. Taková byla Kuba.“

  • „Kubánec potřebuje na sebe pohlédnout jinak. Musí spatřovat sám sebe ve všem, čím by se mohl jednou stát. Myslím, že upřímnost, zkušenost a obětavost lidí, s nimiž jsme se ve východní a střední Evropě seznámili, byly pro nás velkou zkušeností, která nás duchovně obohatila. A zejména přátelství a bratrství, s nimiž jsme se setkali v Čechách, zemi s hlubokou demokratickou tradicí. Příklad Václava Havla. Nikdy nezapomenu na to, jak prezident České republiky dorazil na schůzku nebo na prezentaci knížky ve svém vlastním autě, které sám řídil. Jak šel sám přes náměstí a bavil se s se studenty a s dělníky o domácích tématech. Když jsem to viděl, řekl jsem si vzrušeně: ”Tak vypadá svoboda!”

  • Full recordings
  • 1

    Miami, Florida, USA, 19.04.2018

    (audio)
    duration: 51:29
Full recordings are available only for logged users.

Hope means knowing that I’m fighting for what’s right and true

Gutiérrez Boronat Orlando
Gutiérrez Boronat Orlando
photo: Post Bellum

He was born November 9, 1965 in Havana to a middle-class family which had professed high moral and spiritual values. The family decided to immigrate to Spain in 1971 and later to the U.S. because of the revolutionary events and repression in Cuba. He obtained a master’s degree in Political Science at the University of Florida and later got a PhD in International Relations at the University of Miami. During his studies he accomplished the revival of the University Student Federation. He worked as a reporter, journalist and finally as a teacher, which is what he has been doing to this day. He was a member of the Alfa 66 organization, which fought for the liberation of Cuba, since age 13 and also became involved in the activities of the Cuban Patriotic Union in 1980. In the late 1990s he had the opportunity to travel to Eastern Europe, among other countries to Czechoslovakia, where he met Václav Havel, who then served as an example of freedom for him.