Libor Zavoral

* 1956

  • "Viděl jsem třeba, že byli připravené kordony policistů v záloze, kdyby se něco dělo, tak aby mohli na ty lidi vlítnout a tak dále, to jsem tam viděl. Nic se tam nestalo takového. Akorát vím, to bylo už po revoluci, bylo velké shromáždění na zimním stadionu v Teplicích. Ten už dnes nestojí. Tam přišel nějaký člověk, vzal si mikrofon a řekl, že bude informovat o tom, co se odehrálo v pátek 17. listopadu na Národní třídě v Praze. Tohle bylo v pondělí 20. listopadu. Tehdy se informace nešířily rychle, o tom, co se stalo v pátek v Praze, televize neinformovala. Já to viděl až v pondělí, na záběrech CNN, když jsem byl v Praze v redakci ČTK. Když ten kluk začal mluvit, popisovat, co se tam dělo, tak mu vypnuli mikrofon. Říkali, že to byla porucha mikrofonu, ale porucha to určitě nebyla. Prostě ho odstřihli a konec.“

  • "V období, když už jsem dělal v ČTK, na Stříbrníkách jsem nastoupil do auta a sjel jsem dolů do práce, do redakce ČTK. Nahoře bylo krásně a čistý vzduch. Dole na Mírovém náměstí byla mlha a zápach. Občas se mi stalo, že jsem se dole v centru nadechl a chtělo se mi někdy zvracet. To neříkám, abych poškodil Ústí nad Labem. Opravdu tam byl tak ošklivý vzduch, že mi bylo na zvracení. To byla ta osmdesátá léta.“

  • "V roce 1976 a 1977 jsem byl náčelník podací stanice. Tam samozřejmě chodily vojákům dopisy a pohlednice z ciziny. A za mnou párkrát byl nějaký člověk, kontráš nebo jak se jim říkalo, těch se báli i vojáci z povolání. A tenhle člověk ode mě chtěl, jestli vojákům chodí nějaké dopisy ze zahraničí a podobně. Řekl jsem, že občas něco přijde, ale není toho moc. A on chtěl, aby až nějaký příjde, abych jim zavolal a odevzdal ho. To se mi moc nelíbilo tohle. On formálně nevyžadoval spolupráci, ale vlastně jí vyžadoval. Já to ale pojal opačně. Když takové dopisy přišly, tak jsem si je dal do náprsní kapsy u saka, odnesl jsem je těm klukům a upozornil vojáky, ať těm lidem, co jim píší, vzkážou, ať už jim nic neposílají, protože o to mají zájem z vojenské kontrarozvědky.

  • Full recordings
  • 1

    Ústí nad Labem, 01.03.2023

    (audio)
    duration: 02:03:51
    media recorded in project Příběhy regionu - Ústecký kraj
Full recordings are available only for logged users.

Pro ČTK fotil katastrofu na dole Pluto, diktátory i Havla s Clintonem

Libor Zavoral, 80. léta
Libor Zavoral, 80. léta
photo: pamětník

Libor Zavoral se narodil 29. listopadu v Mostě. Otec pamětníka byl prvním kameramanem Československé televize v nově vzniklém studiu v Ústí nad Labem. Vznik krajské redakce Československé televize byl také důvodem, proč se rodina přestěhovala v roce 1963 z Mostu do krajského města. Pamětník měl odmalička zájem o fotografování. Už ve čtrnácti letech mu vyšla první fotografie v krajských novinách Průboj. Po studiu na gymnáziu v Ústí nad Labem v roce 1976 Libor Zavoral nastoupil na vojenskou službu na letiště v Plané u Českých Budějovic. Zařazen byl na příjem a přerozdělování pošty. Tam ho také kontaktovali členové vojenské kontrarozvědky. Žádali ho, aby odevzdával dopisy pro vojáky došlé z nesocialistických zemí. Pamětník toto odmítl. Ihned po vojně Libor Zavoral nastoupil do České tiskové kanceláře, nejprve do laboratoří v Praze a později do krajské redakce v Ústí nad Labem jako fotoreportér. Podle svých slov musel vstoupit v polovině osmdesátých let do komunistické strany. Důvodem byla pracovní účast na stranických akcích. Sám se o politiku nikdy nezajímal. Vstup do strany bral jako samozřejmost pro vykonávání své práce. Jako fotoreportér se zúčastnil i vládní delegace do Severní Koreje. Tam se ocitl i v těsné blízkosti korejského vůdce Kim Ir-sena. V devadesátých letech pak pracovně jezdil do zahraničí častěji, například na summit NATO do Washingtonu v roce 1999. Do penze odešel pamětník v roce 2017. V březnu 2023 žil v Ústí nad Labem. Pamětníka jsme mohli natočit díky podpoře města Ústí nad Labem a Ústeckého kraje.