Vlasta Vaňoučková

* 1934

  • „Když se nám narodila dcera v roce 1962, tak jsme požádali švagrovou z Prahy, která pracovala jako anglická korespondentka v nemocnici Na Bulovce, jestli by šla naší dceři za kmotru. Dcera měla po ní totiž jméno. Ona se omluvila, abych se nezlobila, že si to netroufne, protože kdyby se profláklo, že byla v kostele a dělala kmotru při křtinách, že by jí to ublížilo v práci. To jsem se rozzlobila, tak jsem jí řekla: ˏKdyž se stydíš za to být kmotra v kostele, tak zůstaň doma a nic té holce neposílej a vůbec se k ní neměj.ˊ To mě rozzlobilo, protože už tehdy jsem cítila odpor ke komunismu.“

  • „Lidi se shromáždili u sokolovny. Bylo tam hodně desítek lidí, bylo to velké hřiště. Byly tam prapory a zpívala se hymna. I když nikdy předtím v Poděbradech nebyl tank, tak najednou od starého nádraží po Fügnerově ulici směrem k Riegrovu náměstí přijížděl německý tank. Když uviděli to srocení lidí u sokolovny, tak tank zastavili a obrátili hlaveň do hřiště mezi lidi. Začal strašný úprk. Já jsem byla na rohu Proftovy a Tyršovy ulice. Lidi utíkali směrem na Žižkov, aby na ně ten tank nestřílel. Organizátor shromáždění šel k tomu tanku a ptal se německého důstojníka, proč zastavili a co chtějí. Oni říkali, že poklidně odjedou, když sundají ruský prapor. Takže oni ho sundali a Němci se poklidně otočili a odjeli směrem na Riegrovo náměstí.“

  • „V tom pětačtyřicátém roce byli všichni ti, co kolaborovali s Němci a vědělo se to o nich, zajatí. V zámku byl takový žalář, tam je vodili a zavřeli je. Místní muži, kteří za války pracovali v odboji, vedli ty zajatce přes náměstí. Jako holka jsem se tam na to byla podívat, to mi bylo jedenáct roků. Lidi, kteří mohli, tak ty kolaboranty něčím praštili.“

  • Full recordings
  • 1

    Poděbrady, 19.08.2020

    (audio)
    duration: 01:01:07
    media recorded in project Příběhy 20. století
  • 2

    Poděbrady, 21.08.2020

    (audio)
    duration: 20:41
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Sokol vychovával tělo a Skaut duši

Vlasta Vaňoučková, 1957
Vlasta Vaňoučková, 1957
photo: archiv pamětníka

Vlasta Vaňoučková se narodila 30. července 1934 v Poděbradech. Tam také prožila válečná léta. Organizace Hitlerjugend v Poděbradech zabrala velké množství veřejných budov, proto Vlasta do školy docházela na faru nebo do zámku. Během květnového povstání zažila situaci, kdy na shromážděný dav namířil německý tank hlaveň. K žádnému střetu nakonec nedošlo. Po válce byla svědkyní útoků na poděbradské kolaboranty. Ještě v roce 1945 vstoupila do znovuobnoveného Sokola a Skautu, v roce 1948 se účastnila XI. všesokolského sletu v Praze. Přátelila se také se Zbyňkem Janatou, později jedním z členů odbojové skupiny bratří Mašínů. Po roce 1953 se smutkem sledovala proces se členy skupiny a následnou popravu Zbyňka Janaty. Po ukončení střední odborné školy maskérské pracovala jako prodavačka a stala se i obchodní inspektorkou. Byla členkou divadelního ochotnického spolku v Poděbradech. Po sametové revoluci se stala jeho kronikářkou.