Ing. Karel Válka

* 1959

  • "Tak jak se my díváme na Němce nebo na ty, co mluví německy, na ty Rakušáky, že to jsou jeden fašista vedle druhého a jsou podezřelí už tím, jak mluví, tak já jsem v Rakousku zažil obrácenou situaci, že my jsme si tam ve vinohradě povídali česky a ti Rakušáci – ne ti, co nás zaměstnávali, ale [ti,] co tam šli okolo, tak říkali: 'Zase tady nějaký böhmische Ksindl, nebo něco takového. Takže pak těm současným, tuzemským lidem, kteří jsou naprosto jednoznační v tom názoru, že co Němec, to debil nebo vrah nebo něco takového, tak jim říkám: 'A ty jsi co? Komunista?' 'Ne, ne, nejsem žádný komunista.' 'Ale v Rakousku jsi. V Rakousku jsi komunista. Protože mluvíš česky, tak jsi komunista.' Úplně to stejné. Takže generalizovat a zjednodušovat jen podle toho, jak kdo mluví, podle národnosti, to je velice ošidné."

  • "V tom Rakousku jsme se podívali taky do jiného světa. Například jedete přes dědinu a ten sedlák ráno vyjede a otevře vrata a má je celý den otevřená a na 'padla', až se stmívá, tam jede a nikdo mu nic nešlohne. Až [když] tam Češi začali jezdit, tak začali zavírat. Ale my jsme zažili ještě tu éru, kdy byla vrata otevřená celý den a nikdo nic nesebral. A ty dvory? Napucované! Ne, že za vraty bordel. Kytičky na dvorech, všecko uklizené. Když jsme tam začali jezdit, po revoluci, kopřivy byly do Mikulova a od Mikulova [byly] posečené. Nebo když k nám chodily fotky z Německa, to bylo ještě dřív, tak jsem se maminky ptal: 'Jak to, že v tom Ettlingenu, kde bydleli ti příbuzní, to koryto toho potoka je posečené a rostou tam kytičky?' Oni říkali: 'No víš, Kájo, oni mají svého vlastního zahradníka, každé městečko.' No toto tady byla naprosto nepřijatelná a neskutečná věc. Ted už to je, ale za totáče nebo ještě po revoluci, no to jsme si nedokázali představit. Je to dílem samozřejmě toho, že jsme byli izolovaní, je to dílem taky toho, že ta pohodlnost lidí..., ale taky ten režim tu estetičnost tak neskutečně degeneroval na ty bazální, základní lidské potřeby jako najíst a nakrmit a napít a všechno ostatní je podružné. Já vím, že vznikala v naší republice i kvalitní umělecká díla a já nevím co všechno, ale ten běžný obyčejný život, ten byl dost často boj. A to nadechnout se a vidět něco výš, to moc podporované nebylo, anebo řízeně."

  • "Protože tu stranu si spousta lidí vzala jenom jako výtah k lepším podmínkám. Po osmašedesátém to bylo stejné. Každý, kdo chtěl mít alespoň nějakou malou výhodu, tak musel nějak spolupracovat. Každý jsme se umazali, víc či míň. Když někdo teď dělá hrdinu – kdo tu dobu nezažil, nemůže vědět, o čem to je." – "I vy jste musel dělat nějaké kompromisy?" – "Všichni jsme dělali. Byl jsem v Pionýru, v SSM jsem byl, na střední škole jsem vedl pionýry. Na vysoké škole například, když jsem chtěl mít jednoduše a rychle známku z politické ekonomie, tak kdo se přihlásil do takzvané studentské vědecké odborné činnosti SVOČ a napsal nějakou tezi, nějakou krátkou práci na politické téma, tak tu zkoušku měl zadarmo, měl za jedna. Ještě s jednou spolužačkou – ona zjistila, že to umím dobře okecávat – jsme takovou práci napsali a zkouška byla."

  • Full recordings
  • 1

    Nosislav, 26.05.2023

    (audio)
    duration: 01:58:08
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Poválečný odsun Němců? Na jižní Moravě stále ožehavé téma

Promoce na Vysoké škole zemědělské v Brně, 1983
Promoce na Vysoké škole zemědělské v Brně, 1983
photo: Archiv pamětníka

Karel Válka se narodil 20. června 1959 v Hustopečích německé matce Anděle Válkové, rozené Fialové, a českému otci Františku Válkovi. Po ukončení základní školy navštěvoval zahradnické učiliště v Lednici a následně Vysokou školu zemědělskou v Brně. Už při studiu se zaměřil na zahradnictví a vinařství, které má v jeho rodině dlouhou tradici. Za socialismu pracoval jako technik a agrochemik v jednotném zemědělském družstvu (JZD) a po sametové revoluci prošel několika zaměstnáními – pracoval manuálně na vinohradech v Rakousku, nějakou dobu byl vedoucím Živnostenského úřadu a od roku 1996 do roku 2003 byl zaměstnán na Střední škole zahradnické v Rajhradu jako mistr a zástupce ředitele pro odborný výcvik. V roce 2003 se s manželkou rozhodli plně věnovat rozvoji svého vinařství, které založili již v roce 1991. Dnes udržitelným způsobem obdělávají 20 hektarů vinic a sadů v okolí Nosislavi a Židlochovic a vyrábí vína v bio kvalitě. Celý svůj život žije Karel Válka na jižní Moravě – dětství strávil ve Starovicích, mládí ve Velkých Němčicích, první roky po svatbě žil v Boleradicích, až nakonec zakotvil s rodinou v Nosislavi, kde žil i v roce 2023.