Jarmila Valášková

* 1938

  • „Na naší, hamerské straně, zůstal jeden potravinový obchod. Na straně druhé, levobřežní, postavili nový dům, kde bylo zdravotní středisko. Postavil se potravinový obchod a prodávalo se tam i maso. Ve zdravotním středisku byl a je obecní úřad. Z toho, co Hamry měly, jsme přišli o všechno. Bývalo tam několik řeznictví, několik potravinářských prodejen, kováři, kolaři, dva krejčí, švadlena, na co si vzpomenete, to tam bylo. I pekař a stolař, všechno tam bylo. A najednou jsme neměli nic. A z té naší strany jsme museli objíždět celý konec přehrady, kde postavili velký most. A vraceli jsme se objížďkou zpátky směrem na Ostravici.“

  • „Maminka prala u řeky. Tenkrát se pralo v neckách. Když Němci utíkali před frontou, zůstal tam po nich obrovský kotel, ve kterém si vařili. Děda to vzal a z řeky nanosil vodu. Bydleli jsme u silnice, byla tam pila, skládka dřeva a tam už tekla řeka. A byl tam brod na druhou stranu. Tam děda postavil ten kotel. Nanosili z řeky vodu, pod kotlem zatopili, voda se vařila, postavily se tam necky, a tam se pralo. Do řeky se chodilo prádlo jen vymáchat. A jednou tam přišel malíř, nevím, jak se jmenoval, a maloval, jak maminka pere. Ještě tam byla paní, která jí pomáhala. Já jsem chodila po řece. Maminka ho žádala, jestli by ten obrázek neprodal, že by to mělo pro nás význam. On nechtěl. Říkal, že je to rarita a že je rád, že může zachytit takové věci. Obrázek neprodal.“

  • „Koncem dubna, když k nám postupovala vojska sovětské armády, rodiče rozhodli, že půjdu k rodičům od tatínka, protože náš byt byl hned u cesty. Tenkrát už žil jen děda. A bydlely tam také dvě tatínkovy sestry, teta Zagurová s dětmi a teta Pytlová, jejíž muž byl četník. Rodiče mi nabalili do kočárku zlatý prstýnek, řetízek, hodinky, dali to pěkně pod peřinku a poslali mě nahoru k nim. Bylo domluveno, že tam přijdu. Tak jsem tam odešla. Všude kolem byli němečtí vojáci. Seděli kolem cest, na schůdkách u baráků. Nevím, kolik dní jsem u dědy byla, ale protože jsem se narodila 4. května, tak mi rodiče přišli 3. května gratulovat. Přišli, popřáli, dostala jsem zřejmě nějaký mlsek. Když jsem je viděla, už jsem tam nechtěla zůstat, chtěla jsem jít s nimi domů. Po velkém přemlouvání mě tedy vzali s sebou. Pamatuji, že když jsme přišli domů, v ložnici uprostřed byl svázaný ranec s peřinami. Asi čekali, že budou muset odejít. Tak to maminka zase rozvázala a lehli jsme si do postele. Usnula jsem, a když jsem se ráno vzbudila, na to nezapomenu, maminka stála u okna a plakala. Hned mě napadlo, jestli otce nezatkli Němci, protože z nich měl velký strach a schovával se před nimi. Ptala jsem se maminky, co se stalo. Řekla: ‚Neplač. Tatínkovi se nic nestalo, ale jsme osvobození. Už je tady Rudá armáda.‘“

  • Full recordings
  • 1

    Ostrava, 23.11.2022

    (audio)
    duration: 01:54:47
    media recorded in project Příběhy regionu - Moravskoslezský kraj
  • 2

    Ostrava, 29.11.2022

    (audio)
    duration: 01:19:21
    media recorded in project Příběhy regionu - Moravskoslezský kraj
Full recordings are available only for logged users.

Když stavěli přehradu, Staré Hamry vypadaly jako po bombardování

Jarmila Valášková / 50. léta
Jarmila Valášková / 50. léta
photo: Archiv pamětnice

Jarmila Valášková, za svobodna Božoňová, se narodila 4. května 1938 ve Starých Hamrech v Beskydech. Otec tam provozoval soukromé holičství. Ve Starých Hamrech prožila nacistickou okupaci a v roce 1945 osvobození. Po válce rodiče postavili nad centrem Starých Hamrů nový dům. Otec přišel po roce 1948 o holičství. Byl nucen vstoupit do komunálního podniku. Jarmila vystudovala střední pedagogickou školu pro učitelky mateřských škol v Krnově. Roku 1958 se vdala a narodily se jí tři děti. S rodinou bydlela u rodičů. Pracovala v mateřských školách ve Frýdlantu nad Ostravicí, v Ostravici a v Bílé. Pamětnice budování přehrady Šance na řece Ostravici v šedesátých letech. Pod vodou skončila většina původního centra Starých Hamrů včetně jejího rodného domu. Byla členkou komunistické strany, ale v roce 1967 na vlastní žádost vystoupila. V roce 2022 žila ve Starých Hamrech.