Růžena Talagová

* 1941

  • „Už když jsem působila v Krásném Poli, tak jsme měli pravidelně politickou výchovu. Každé pondělí byl takový seminář, kde nám někdo ze strany (KSČ) povídal o věcech, které se dějí, o politické situaci, a my jsme se do toho museli zapojovat.“

  • „Vím, že i nás nějakým způsobem prověřovali. Přijel inspektor ještě s někým a museli jsme hovořit o tom, co si myslíme o současné době a politice. Nás nestraníky to ale nějak nepostihlo. Straníci ale zase měli své výhody. Když chtěl někdo získat významnější postavení, musel být ve straně (KSČ). Třeba ředitelé nebo zástupci, to všechno byli straníci. Když jsem později učila v Ostravě-Porubě a pořád se měnily počty učitelů, tak kdo měl odejít? Straníci nešli. Ti byli chráněni. Šli ti, kteří nebyli ve straně.“

  • „Do školy s námi chodila dívka, která byla z Bašky, a její otec byl takzvaný kulak. Tenkrát nám přinesla jedna spolužačka noviny, ve kterých psali, že nevstoupil do družstva a také něco o jeho dětech, že chodí s baňkou s mlékem. My jsme to pořád nechápali, ale ta dívčina potom neodmaturovala. A když měla jít na opravnou zkoušku, tak říkala, že na ni ani nešla, protože by to bylo zbytečné, že by stejně tu maturitu neudělala.“

  • Full recordings
  • 1

    v Ostravě, 02.06.2020

    (audio)
    duration: 01:38:11
    media recorded in project Příběhy regionu - Střední Morava
Full recordings are available only for logged users.

Lenin musel viset na nástěnce pořád

Jako maturantka, 1959
Jako maturantka, 1959
photo: Archiv Růženy Talagové

Růžena Talagová, za svobodna Foltová, se narodila 20. února 1941 v Krmelíně u Ostravy. Zažila zde konec druhé světové války. Otec pracoval jako dělník ve Vítkovických železárnách. Roku 1950 se rodina přestěhovala do Hrabyně, kde měla malé hospodářství. Při kolektivizaci vesnice byli rodiče nuceni vstoupit do jednotného zemědělského družstva. Znali se s rodinou prvorepublikového ministra financí a rektora Univerzity Karlovy v Praze Karla Engliše, který v Hrabyni nuceně pobýval. Eva vystudovala pedagogickou školu pro vzdělávání učitelů prvního stupně v Ostravě. Učila na základních školách v Hněvošicích a v Krásném Poli na Opavsku. Po svatbě se přestěhovala do Vřesiny u Ostravy. Od konce sedmdesátých let až do důchodu učila na základní škole Karla Pokorného v Ostravě-Porubě.