Jiří Táborský

* 1934

  • „Já jsem je [estébáky] znal, měli jsme je v podniku. Ale ty, co jsme měli v podniku, tak to byla špatná úroveň [smích], s takovými bych se nebavil. S jedním jsem dokonce jezdil, dali mi ho jako šoféra, takže jsem autem jezdil s Viktorem Brouzdou, který byl vyloženě fízl. Ale to jsme jezdili jenom kvůli těm knížkám, takže on se tam nudil, ale byl tam celou dobu se mnou.“

  • „To nás samozřejmě jako straníky vyšetřovali a museli jsme o tom něco napsat. Já jsem napsal, že to je strašlivá chyba, která způsobí poškození socialistického zřízení [smích]. Načež jsem potom dostal důtku s výstrahou. Ale nevyhodili mě.“

  • „Zvlášť po té Heydrichiádě byl obrovský problém, kam ty lidi umístit, aby to přežili. Protože Heydrich byl jedna z největších německých sviní. To byl opravdu příšerný chlap a snažil se ten národ úplně zdecimovat. Dělal to velmi mazaným způsobem. Třeba dělníkům, kteří pracovali v proněmecky zaměřených fabrikách, umožnil ledacos – měli prémie, zvláštní lístky na jídlo, protože za války všecko bylo na lístky. A na druhou stranu tu inteligenci se snažil zlikvidovat.“

  • Full recordings
  • 1

    Brno, 27.01.2022

    (audio)
    duration: 01:56:35
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Podrobné věci jsem ani nechtěl vědět. Když to člověk neví, nemůže nic prozradit

Jiří Táborský v roce 2022
Jiří Táborský v roce 2022
photo: Post Bellum

Jiří Táborský se narodil 7. dubna 1934 v Olomouci, válečná léta strávil s rodinou v Praze. Otec Jaroslav byl za války napojen na odbojovou organizaci Ústřední vedení odboje domácího (ÚVOD). Po válce začal otec pracovat pro československou armádu a rodina se musela často stěhovat. Po únorovém převratu 1948 komunisté ve vykonstruovaném procesu odsoudili strýce Josefa Entnera, za mřížemi strávil 15 let. V roce 1952 složil Jiří maturitu v Olomouci a nastoupil k vysokoškolskému studiu geodézie v Brně. Po dvou letech však byl – zřejmě z politických důvodů – ze školy vyloučen. Od poloviny 50. let pracoval v nakladatelství Českého geologického úřadu (ČGÚ) v Brně, ve kterém zastával funkci ředitele. V práci po nocích tajně kopíroval a vázal zakázané knihy, s manželkou Marií tímto způsobem od 60. let až do roku 1989 vydali více než 100 titulů. Sametovou revoluci prožil v Brně, v 90. letech odešel do důchodu. V roce 2022 žil Jiří Táborský v Brně.