Stanislav Stojaspal

* 1958  

  • „Byli jsme ten den úplně našrot. Šli jsme domů já, Franta, ten basák a Ficnar. Frenkyho nenapadlo nic jiného než vyřvávat: ‚Chceme svobodné volby! Nevolte kandidáty Národní fronty!‘ Jak je fabrika Perla, tak tam nějaký vrátný zavolal policajty. My jsme se pak na Skaličce rozdělili, a najednou přijdeme k odbočce a tam už stáli policajti. Svezli nás na policejní stanici a tam nás do rána vyslýchali, třískali a chtěli to našít na politickou činnost. V osm tam přišel náčelník a ten nás zachránil, protože jim řekl, ať neblbnou, že jsme osmnáctiletí chlapi a budeme mít po životě. Ať z toho udělají výtržnictví. Dostali jsme pak každý podmínku. Myslím půl roku na dva roky s peněžním trestem deset procent z platu.“

  • „Byla to sololitová deska dva sedmdesát krát sto dvacet. Napsal jsem tam: CHCEME SVOBODNÉ VOLBY, NECHCEME POLICEJNÍ STÁT. A ještě něco. Já tu fotku někde seženu. Někdo to vyfotil, jak to sundávali jeřábem. Zkusím tu fotku ještě někde dohledat. Manželka souhlasila, tak jsem to pověsil a hodně vysoko z horního okna, že to nešlo sundat. Když jsem to věšel, tak už lidé troubili. Prostě paráda. Jenže během půl hodiny zazvonil starosta, že to mám sundat, že je to napsané jako my a zní to jako obyvatelé Zvole a on s tím nesouhlasí a chce, abych to sundal. Řekl jsem mu, že my znamená já a moje manželka a dítě a že to tam zůstane viset. Za další chvíli přijeli policisté, že to mám sundat. Řekl jsem jim, že to sundám, ale musí mi podepsat papír, že je to na příkaz toho a toho člověka a že toho člověka pak budu žalovat. Odjeli a za půl hodiny zase přijeli, že půjdu s nimi, že to nechci odstranit. Jak jsem šel, tak všechny auta zastavily, nechaly uličku a všichni na policajty troubili. Odvezli mě do Zábřehu, a jak jsem odjel, tak měli nachystaný jeřáb a hned to sundali.“

  • „My jsme se stejně starým sousedem zalehli v lesíčku a nahoru do Maletína jezdily tanky a my jsme po nich se vzduchovkou stříleli. Normálně nás mohli zastřelit. Vím, že jeden, co to schytal, zastavil a točil to a my jsme zalehli. Na každý tank jsme vystřelili z lesíčku ze vzdálenosti deseti metrů.“

  • Full recordings
  • 4

    Olomouc, 19.06.2019

    (audio)
    duration: 02:01:34
    media recorded in project Příběhy regionu - Střední Morava
  • 5

    Zvole, 26.02.2019

    (audio)
    duration: 50:38
    media recorded in project Příběhy regionu - Střední Morava
  • 6

    Zvole, 20.02.2019

    (audio)
    duration: 01:55:04
    media recorded in project Příběhy regionu - Střední Morava
Full recordings are available only for logged users.

Chceme svobodné volby, nechceme policejní stát

Stanislav Stojaspal v mládí
Stanislav Stojaspal v mládí
photo: archiv pamětníka

Stanislav Stojaspal se narodil 10. července 1958 v Moravské Třebové. Do jeho pěti let rodina bydlela v obci Třebařov, než se v roce 1963 přestěhovala do místní části Zábřehu – Skaličky. V mládí se zařadil mezi takzvané máničky a v letech 1974 až 1981 hrál na elektrickou kytaru v kapele Venus, která na soukromých akcích přehrávala hlavně skladby kapel Deep Purple a Black Sabbath. S přáteli také vyrážel na festivaly, kde hrály kapely, jež komunistický režim zakazoval. Nejednou při nich zažil zátahy pořádkových sil Veřejné bezpečnosti. Během dvouleté základní vojenské služby v letech 1977 až 1979 v Prešově byl za závažné přestupky několikrát předvolán k pohovoru s prokurátorem. Za pouštění skladeb kapel Deep Purple a Led Zeppelin na radiostanici na vojenském letišti v Prešově byl dokonce vrtulníkem transportován k výslechu na Ukrajinu. Zapojil se také do protirežimních aktivit. Kvůli samizdatu u něj v bytě několikrát proběhla domovní prohlídka, jezdil na demonstrace a šířil také petici Několik vět. Dne 20. listopadu 1989, tři dny po brutálním zásahu proti demonstrantům na Národní třídě, na štít svého domu ve Zvoli přímo u hlavního silničního tahu Šumperk – Olomouc umístil velký transparent s nápisem vybízejícím ke svobodným volbám. I přes nátlak předsedy místního národního výboru a policejních složek ho odmítl odstranit, a tak skončil na vyšetřovně v blízkém Zábřehu. Následující hodiny poslouchal výhrůžky o několikaletém uvěznění. Až demonstrace asi dvaceti aktivistů pod okny služebny donutila příslušníky Veřejné bezpečnosti, aby Stanislava Stojaspala propustili. Poté se zapojil do revolučního dění. Tiskl a roznášel informační letáky, ozvučoval mítinky a stal se také jedním ze zakládajících členů zábřežského Občanského fóra. V roce 2019 Stanislav Stojaspal bydlel stále v obci Zvole.