Marie Spilková

* 1921

  • „U nás na sýpce byli uložený partyzáni, jednadvacet, Poláci. Takový malý, jeden Polák, pořád jen repetil, že je postřílí - ty dva Němce, no vyšší nějaká šarže. Tatínek ho prosil, aby to nedělal, že nás vypálí, že nás zabijí všechny, no tak poslechli. Byli u nás, přišli navečír… ne, přišli přede dnem, spali, byli schovaný, no a večer šli na rajz.“

  • „Jednou, to bylo ještě taky za Německa, my jsme, doma se zatemňovalo, a my jsme neměli zatemněný. Bylo to navečer a my přebírali u stolu borůvky. A jak jsem přesýpala z konvičky borůvky, teď mně přijde podívat se do okna. A tam byli dva chlapi. Já jsem zařvala, lekla se. Tatínek už věděl, kdo, tak šel ven. Byl to ruský učitel s bratrem a chtěli na Svitavy. No, tak jim tatínek řekl, kudy jít. A oni je tam někde u Svitav chytli a zastřelili je. Jeden byl učitel, bratři to byli. Tak vzal bochník chleba, kus másla, to se ještě neodvádělo, tam jim to do lesa dones, do našeho - jsme měli zrovna vedle pole les - a tam jim ukázal směr. A oni je chytli. Popravený, zastřelený byli.“

  • Full recordings
  • 1

    Hlinsko, 26.06.2019

    (audio)
    duration: 01:42:15
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Všechno dělat poctivě

Marie Spilková se narodila 27. prosince 1921 na samotě Humperky v obci Dědová u Hlinska. S mladší sestrou pomáhaly doma v hospodářství a práce v zemědělství se nesla i nadále celým jejím životem. Pracovat doma v hospodářství začala hned po základní škole. Aby se za války vyhnula totálnímu nasazení, pracovala v období druhé světové války v továrně Spangaro a Musil na výrobu punčochového zboží v Chrasti u Chrudimi. Má nepěkné vzpomínky na první vlnu Němců, kteří přišli na začátku války do jejich vesnice. Jejich dům na samotě se ke konci války stal útočištěm pro partyzány (zajatce uprchlé z transportů) různých národností. Mariin otec a další lidé ze vsi je podporovali stravou a poskytovali jim úkryt. V období kolektivizace zemědělství jejich rodinu donutili vstoupit do jednotného zemědělského družstva (JZD). Marie v té době byla zaměstnána v továrně Plyšan Hlinsko, vedle toho musela odvádět předepsanou práci pro JZD a doma pracovala na záhumenku. Její soukromý život nebyl šťastný - partner, se kterým měla dítě, od ní záhy odešel a syn se zabil. V roce 2019 žila v Domově seniorů v Hlinsku a ráda vzpomínala na práci a zvířata, o která se starala.