Karel Špala

* 1919

  • „To měl první rádio, u nás nebyla elektrika, až v sedmačtyřicátém roce. Já to tenkrát vybíhal, a když byla rozsvícená, jak se říká, já byl na vojně, dva měsíce tenkrát. Tak jsem ani při tom nebyl. Tak tam měl než Tuháček na baterky a my jsme k nim chodili za války poslouchat Masaryka z Ameriky, to bylo vždycky tututu. Oni museli z toho vystřihnout myslím dlouhé vlny, tenkrát, jenže zase byli amatéři, kteří dokázali udělat si nějaký aparátek k tomu, že se to tam nasadilo. Ono to museli jsme takhle poslouchat, chodilo nás tam půl vsi, kdyby nás býval někdo ohlásil, tenkrát za to popravovali.“

  • „A za války jsme chodili načerno. To jsme chodili... v Ohaři stavěl, tenkrát byl na podporu drůbeže, odchovávat kuřata, tak tam začal stavět drůbežárnu. A měl to rozestavěné, tak tam jsme chodili tancovat. Nevím, jak se to stalo, nikde žádný plakát, nikde nic, přišla hudba, my se sešli a hned se tam tancovalo.“

  • Full recordings
  • 1

    Mirovice, 19.02.2020

    (audio)
    duration: 01:38:42
    media recorded in project Příběhy našich sousedů
Full recordings are available only for logged users.

Elektřinu nám zavedli až v roce 1947

Karel Špala; 1925
Karel Špala; 1925
photo: archiv pamětníka

Karel Špala se narodil 30. prosince 1919 v Boješicích u Mirovic. Jako malý chlapec pomáhal rodičům v hospodářství. V roce 1934 skončil na měšťance v Mirovicích a jednou v týdnu pak po dva roky docházel do pokračovací školy v Březnici. Pamatuje si, jak se od souseda, který měl rádio, dozvěděl o okupaci republiky německými vojsky v březnu 1939. V roce 1940 mu zemřela maminka na tuberkulózu. V dubnu 1945 se v Miroticích na zámku oženil; o několik dní později provedli Američané na Mirotice velký nálet. Desátého května 1945 byl svědkem příjezdu amerických a posléze sovětských vojsk do Mirovic, slyšel palbu na Slivici. V roce 1947 byl dva měsíce na vojně, v 50. letech vstoupil se svým hospodářstvím do jednotného zemědělského družstva. Pracoval v zemědělském oddělení na národním výboru v Letech a v Mirovicích. V roce 1965 si doplnil vzdělání o maturitu na Střední zemědělské technické škole v Písku v oboru pěstitel – chovatel. Do důchodu odešel v roce 1980. Od roku 2002 je vdovec, se ženou měli dvě dcery, Marii a Hanu. Karel Špala žije dodnes ve svém rodném domě v Boješicích a je nejstarším občanem obce.