Gertruda Samuelová

* 1942

  • "Zjistila jsem, že mám bratra Antonína, o dva roky mladšího než já. Friedel ho po narození také nechtěla, jako služka se nemohla s dítětem nikde ubytovat. Chtěla ho dát Hedvice, ale ta si ho nevzala, protože měla mě, Standu a Honzíka, takže Antonína dala Ludmile Razimové, která bydlela v Husově ulici v Jihlavě. Byla to bezdětná vdova po Razimovi, takže si toho Antonína vzala. Nevím, jestli byla Němka, ale po válce s Antonínem utekla. Pátrala jsem s panem Dvořákem v archivu a vypátrali jsem, že by mohli být v Rakousku."

  • "V noci ze středy na čtvrtek ve tři hodiny ráno [maminka] zemřela. Maminka měla totiž černý havraní vlasy a úplně modré oči jako nebe. Když umřela, tak ještě jak byla teplá, měla oči otevřené a měla je černé. Vstala jsem, že půjdu do školy, a tety jsem se ptala, proč má maminka tak černé oči? Tak mi řekla, že maminka zemřela, tak už jsem do školy nešla. Maminka byla celý den vystavena v rakvi, to tak bývalo. Na sobě měla modré šaty s bílým límečkem a černý punčochy. Ležela v rakvi, měla u sebe svatý obrázek, v rukou držela kříž, kolem sebe měla kytky. Byla vystavena do čtyř odpoledne a sousedi se s ní přicházeli loučit. Byla jsem, jako když dojdou hodiny a nenatáhnou je. Nebrečela jsem, cítila jsem se, jako když mě na prsou zamknou. Chodívala jsem se na maminku dívat a pak přijeli černé koně s proskleným vozem, kam dali rakev a odvezli ji. Až když jsem se vrátila z pohřbu, tak to teprve na mě dopadlo. Lehla jsem si na zem, nebrečela jsem, ale řvala. Řvala jsem, jak zvíře! Teprve se ve mně všechno uvolnilo, že mi maminka odešla."

  • "Když maminka Hedvika zemřela, velice těžce jsem to nesla, dodnes jsem se s tím nesmířila. Ta Malči byla strašně zlá, bila mě a nadávala mi. Nemůžu tady ani říct, jak mi nadávala. Byla jsem, když to řeknu slušně: palice německá. Bylo mi to divný, proč. Šla jsem po tom a našla papír, kde je napsáno, jak se maminka jmenuje, že mi bylo sedm dní, když si mě Hedvika vzala k sobě, a že ze mě chce vychovat českou ženu. A že nechce, abych se o svém původu dověděla. Jenže když ta Malči byla takhle zlá, dozvěděla jsem se to. Začala jsem pátrat a zjistila jméno matky Friedel Schöberl, v papírech je i její datum narození. Je to asi pět let zpátky, co jsem se dozvěděla jméno mého otce, že to byl německý voják."

  • Full recordings
  • 1

    Telč, 23.07.2022

    (audio)
    duration: 01:33:38
Full recordings are available only for logged users.

Nevlastní maminka se zapřisáhla, že z německé dívky vychová Češku

Svatební fotografie Gertrudy Samuelové, 1962
Svatební fotografie Gertrudy Samuelové, 1962
photo: archiv pamětníka

Gertruda Samuelová, rozená Schöberl, se narodila 30. ledna 1942 v Jihlavě. Její pravou matkou byla jednadvacetiletá dělnice německé národnosti, která se svého dítěte zřekla jen několik dní po narození. Zájem o ni nejevil ani její otec, taktéž německé příslušnosti. Dívenku si proto vzala Češka Hedvika Vařbuchtová, která ji vychovávala až do roku 1948, kdy pěstounka podlehla těžké nemoci. Pamětnici však dokázala roky uchránit před stávající hrozbou odsunu z Československa. Po její smrti se Gertrudy ujala sestra Hedviky, která dívku fyzicky i slovně napadala kvůli jejímu německému původu, o němž do té doby dívka netušila. Gertruda tehdy objevila dokument s údaji o své biologické matce. Jen co pamětnice dokončila povinnou školní docházku, pracovala v národním podniku Modeta. Záhy odešla do Brna, kde dálkově studovala zdravotnickou školu a mimo jiné se i provdala. Manželství však záhy zkrachovalo a v roce 1967 se provdala podruhé. Po návratu do Jihlavy se živila jako dělnice v dřevostavbách a při tom dálkově vystudovala ekonomickou školu a pracovala na pozici mzdové účetní. Šestnáct let pak působila v cestovní kanceláři Čedok a před odchodem do penze pracovala pro České dráhy. Až zpřístupněním archivů, po roce 1989, se dozvěděla více o své pravé rodině. Před pár lety se podařilo vypátrat, že má mladšího bratra Antonína, kterého německá matka taktéž odložila. Dodnes se jí nepodařilo svého bratra najít a stále po něm pátrá. V době natáčení žila pamětnice v Jihlavě (červenec 2022).