Herbert Rösler

* 1930

  • Annelise: „Kurz jsme měli. Jak se máte? – Děkuji, ujde to, člověk musí být spokojen. Tak jsme se učili, ale víc jsme neuměli. Ještě jsem uměla po mém tátovi: Hezká holka – hubičku. Když mi bylo čtrnáct, ještě jsem neuměla pořádně česky, to nešlo. Doma mě to nenaučili.“ Herbert: „Já jsem šel na vojnu a neuměl jsem česky. Ani dnes to neumím. Můj velitel uměl německy, to byl Maďar, nějaký Bútora: ,Rösler, když jste to neměl dobře nastavený, tak vás zastřelím.‘“

  • „V letech 1954–1956 jsem byl na vojně na Šumavě.“ Manželka: „Jak tam přijel, tak tam brečel, nic neznal.“ – „To byl můj nejhezčí čas. Tam jsme si byli všichni rovni, Cikáni, Maďaři, Slováci, Němci, Češi. Se mnou tam byli tři moji kamarádi. Nebyly to PTP, ne, to byla normální vojna. Dělostřelectvo.“ Manželka: „On byl vzorný voják. Máme samé metály.“

  • Herbert: „Jmenuji se Herbert Rösler, narodil jsem se 25. března 1930 tady v tom baráku.“ Annelise: „A nechceme odsud ven.“ Herbert: „Chodil jsem do školy do Dolního Polubného. Jak jsem skončil školu, tak jsem se naučil bednářem, dělali jsme sudy, to bylo primitivní, všechno ručně. Byl jsem tam pět let. Pak jsem šel taky do skláren.“

  • Annelise: „Oni chtěli dát pryč naši starou babku. Můj otec říkal, že když ta půjde, tak my půjdeme taky. Já jsem byla dvanáctiletá holka, sestře bylo šest.“ Herbert: „Naši dědové měli takzvaný Gottwaldschein. Průkaz, že dělali ve sklárnách, že nemohli být odsunutí.“ Annelise: „Měli jsme pásku přes ruku, bílou, jako že jsme Němci, a na ní P jako pracující.“

  • Full recordings
  • 1

    Polubný, Desná, 20.10.2013

    (audio)
    duration: 02:11:14
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Narodil jsem se tady a taky bych tady chtěl umřít

jako voják v letech 1954 - 1956
jako voják v letech 1954 - 1956
photo: archiv pamětníka

Manželé Röslerovi žijí v Jizerských horách v Polubném, který je dnes částí města Desná. Žijí v domě po rodičích Herberta Röslera, on sám se v něm v roce 1930 narodil. Vyučil se bednářem. V roce 1951 se oženil s Annelise Nippel (*1933), pocházející z nedalekých Ničových domků. Oba byli vyjmuti z odsunu, jednak proto, že jejich otcové pracovali ve sklárnách, ale také sympatizovali s komunistickou levicovou dělnickou tělovýchovnou jednotou - DTJ. V letech 1954-1956 Herbert Rösler sloužil na vojně u dělostřelectva, poté žil celý život v Polubném. V sedmdesátých letech si podali žádost o vystěhování do SRN, žádost však byla zamítnuta. Po roce 1989 již o přestěhování neuvažovali.