Jiří Rak

* 1944

  • „Začátkem 70. let, když se mi usadil rodinný život, jsem se jednou přehraboval ve starých papírech. A našel jsem adopční a schovaneckou smlouvu, rozhodnutí o občanství, notářské zápisy. Měl jsem tam jméno Jürgen Dieter Niedner. Jiří Niedner, Jiří Chebský, Jiří Rak. Nechal jsem si od všech papírů udělat kopie, zašel jsem na Československý červený kříž a řekl, že pátrám po vlastních rodičích. Řekl jsem, že otec je sice asi nezvěstný, ale že matka by měla žít v Německu. Předpokládal jsem, že se najde. A abych nemusel mít při setkání tlumočníka, koupil jsem si jazykový kurz a za rok a půl jsem to do sebe našlapal. Když matku za tři roky našli, tak jsem se s ní domluvil německy. Naučil jsem se to. Setkali jsme se v roce 1973. Matka mě viděla poprvé po třiceti letech.“

  • „V roce 1953 nebo 1952, když po mně pátrala má vlastní matka, nás navštívili z Československého červeného kříže. Bylo mi devět let. Ptali se, jak se mám, a že mám v Německu tetu, a jestli bych nechtěl k tetě do Německa. Samozřejmě že jsem řekl ne. Tehdy jsem nevěděl, že jsem nevlastní. A v devíti letech aby řeklo děcko, jedu do Německa? Neuměl jsem slovo německy. Nevlastní matka byla Němka, ale nenaučila mě jediné slovo. Takže jsem řekl, že ne, a oni to tím pádem taky zdůvodňovali, že dítě nechce jít. Ale tvrdili mi, že tam mám tetu.“

  • „Tenkrát měly Háje jen sto nebo sto padesát čísel. Byla to malá čtvrť u Chebu. Doma si vyprávěli, anebo to zaslechli někde jinde, že malý Jirka je adoptovaný. Někteří mi to pak, samozřejmě v hádce, řekli. Tak jsem letěl domů a matka mi to potvrdila. Nějak jsem nejančil, nedokázal jsem si to vůbec představit. Matka mi řekla, že jsem původem Němec a že v papírech mám jméno Niedner. A řekla také, že je to od německého nýmand jako nikdo.“

  • „Kdybych se dozvěděl, že jsem adoptovaný a že žiji v cizí péči jako dospělý člověk, bylo by to něco jiného. Ale mně bylo třináct let. Jak se děti na vesnici pošťuchují a všichni o všech všechno ví, vpálili mi do tváře: ‚Ty stejně nejsi Raků. Adoptovali tě.‘ Předtím jsem si pořád říkal, proč mi nadávají do Germánů.“

  • Full recordings
  • 1

    Karlovy Vary, 01.10.2020

    (audio)
    duration: 01:31:49
    media recorded in project Příběhy regionu - Plzeňský kraj
Full recordings are available only for logged users.

Byl jsem ztracené válečné dítě. Československé úřady udělaly z Němce Čecha a připravily mě o identitu

Jiří Rak, 1965
Jiří Rak, 1965
photo: archiv Jiřího Rak

Jiří Rak se narodil jako Jürgen Dieter Niedner 6. října 1944 v Königsdoffu v polském Horním Slezsku, tehdy součásti německé Třetí říše. Rodiče byli Němci. V okupovaném Polsku pracovali v jedné továrně. Neprovdaná matka dala přechodně syna do kojeneckého ústavu poblíž Opole, příchod fronty jí už nedovolil ho vyzvednout. Na jaře 1945 se půlroční Jürgen dostal s transportem německých uprchlíků do Chebu. Matka po něm přes německý Červený kříž neúspěšně pátrala. Roku 1948 byl v Chebu adoptován manželi Rakovými, dostal československé občanství a nové jméno Jiří Rak. Vyučil se spojovým montérem. Pracoval jako opravář telefonů. S vlastní matkou se setkal až jako třicetiletý. Po pádu komunistického režimu se angažoval pro zlepšení česko-německých vztahů. Spolupracoval s krajanskými organizacemi v Německu. Věnoval se historii a mapování památek na Chebsku.