Augustin Jiří Prokop

* 1952

  • „Tehdy přijel kapitulní vikář do Hustopečí, kde jsme měli náš děkanát, schůzi a kapitulní se mě zeptal: ,Budeme vydávat nový Katalog, chceš tam být uveden jako dominikán?‘ Já říkám: 'Jo, vždyť se to o mně ví.' Takže jsem se v tom Katalogu objevil jako dominikán, načež, to netrvalo zas tak dlouho, po nějaké době za mnou přišel skoro soused, on bydlel přes dva domy od fary, velice hodný člověk. Ale měl funkci nějakého kapitána, u policie, u SNB. Přišel za mnou a řekl mně: ,Mohl byste přijít tehdy a tehdy do Mikulova na VB?‘ Já říkám: 'Co se děje?' ,Soudruzi z Brna s vámi chtějí mluvit,‘ takže to už mně bylo jasné. No tak jsem tam byl, vyzvídali samozřejmě, kdo mě přijímal do řádu a kdy a kde, co se dělo a proč to bylo, a jestli se setkáváme, atak dále, takové další věci. Takže to my už jsme měli domluvné různé odpovědi. Takže prostě – nepřijímal mě nikdo žijící, to už byli všichni mrtví, samozřejmě, no a tak. Takže se nic moc nedozvěděli. ,A setkáváte se?‘ Já říkám, no podívejte se, když jedu někam něco vyřizovat a jedu kolem fary, kde teda je kolega, tak se tam zastavím. No, tak si to zapsali, důležitě. Pak jsem šel hned po tom výslechu za proboštem, tak jsem mu to všechno říkal. ,Byl jste moc otevřený, moc jste toho řekl, to jste nemusel.“

  • „Před revolucí si mě pozval církevní tajemník, bylo to na Břeclavsku. U Mikulova bylo poutní místo Loreta. Tam jsme každý rok chodili zpovídat, protože tam přišlo hodně lidí. Tak mi řekl: ,Pokud chcete zpovídat, tak bez hábitu.‘ No tak jo, dobře. Tak jsem mluvil s mikulovským proboštem, to byl vynikající pán. Já jsem mu říkal: ,Tak církevní tajemník mi takhle vyhrožoval.' Já říkal: 'Pane probošte, ale já už ani nevím, kde mám kleriku, abych vám pravdu řekl. Co by se stalo, kdybych prostě šel zpovídat v albě. Bílá alba.' On říkal: ,No, to je řešení, ano.‘ Takže já jsem vyrukoval na Svatém kopečku v albě, zpovídal jsem. A jak jsem tam tak seděl ve zpovědnici, tak najednou před zpovědnicí takový nějaký šustot, tak jsem vyhlídl a pan církevní tajemník se přišel podívat, jak jsem tam oblečený. Když mě viděl, že jsem v bílém, tak smutně pokýval hlavou a odešel. Tak jsem to potom říkal proboštovi, on se zasmál a říkal: ,Když chce dělat církevního tajemníka, tak ať si nastuduje, jaké je církevní oblečení.‘ A tím to skončilo. To už potom byl devadesátý rok.“

  • „Naši odmítli, tatínek zásadně odmítl, že by vstoupil do JZD. Což ovšem mělo za následek, že sestra se nedostala na žádnou školu, to už byla ta mladší sestra a bratr se také nedostal na žádnou školu. Sestra pracovala v zemědělství, bratr také. Potom přišli do obce geodeti, vyměřovali pole a já nevím co všechno a brácha se s nimi seznámil a chodil potom s těmi tyčemi po polích a pomáhal jim. Jeden z těch geodetů mu nabídnul, že když bude chtít, tak že mu pomůže na nějakou školu v Brně. Brácha velice dobře kreslil, rýsoval, tak posbíral nějaké výkresy a s takovou velkou složkou spěchal na vlak a nějak se tam zamotal a spadl pod vlak. Takže zemřel. Pro naše to byla velice kritická situace. Takže tatínek už to vzdal a vstoupili potom oba do JZD.“

  • Full recordings
  • 1

    Uherský Brod, 23.10.2025

    (audio)
    duration: 01:18:30
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Žil jsem vírou a řádem

Augustin Jiří Prokop
Augustin Jiří Prokop
photo: Post Bellum

Augustin Jiří Prokop se narodil 27. prosince 1952 v Brně do katolické rodiny. Matka Jarmila, rozená Kvardová (1912), pocházela z Ostrovačic u Brna. Otec Josef Prokop (1910) se narodil v Kněževsi u Žďáru nad Sázavou do chudé rodiny. Měl šest bratrů. Všichni se vyučili řemeslu, otec kovářem. Po válce se Josefova rodina přestěhovala do Vojkovic, do bývalých Sudet a hospodařila na statku po odsunutých Němcích. Zde čelila nátlaku kvůli odmítání vstupu do jednotného zemědělského družstva (JZD). Starší bratr František zemřel nešťastně pod koly vlaku. Otec nakonec pod tíhou této události do družstva vstoupil. Ve škole zažil pamětník znevýhodňování a šikanu sebe a spolužáků chodících do náboženství. Po zkušenostech z brigády v ústavu na Velehradě a úspěšně složené maturitě se rozhodl vstoupit tajně do dominikánského řádu a přijal řádové jméno Augustin. Studoval teologii v Litoměřicích, během studia absolvoval dvouletou vojenskou službu u železničního vojska v Ostravě a Bohumíně. Po návratu z vojenské služby dostudoval teologickou fakultu a byl v Brně vysvěcen na kněze. Působil jako kaplan v Jihlavě, Jemnici, Třebíči a v Perné i jako novicmistr. Po souhlasu se zveřejněním jeho příslušnosti k dominikánům v Katalogu duchovních byl vyslýchán brněnskou StB v Mikulově, výslech skončil bez následků. V roce 1989 působil jako převor v Olomouci a začal se také věnovat archivářské práci a dějinám řádu dominikánů. Vykonával službu převora i v Praze a Plzni. Následně odešel na misie do Litvy a Estonska, po návratu vedl noviciát v Jablonném v Podještědí. Ve stáří působil jako kaplan v Uherském Brodě v klášteře dominikánů a v klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie. V době natáčení (říjen 2025) žil a sloužil otec Augustin Jiří Prokop v Uherském Brodě.