Jan Pollák

* 1930

  • „No a potom tam došlo k té události, že zemřel pan prezident Beneš v té době. To byla taky smutná záležitost. Tak celá Praha tehdy držela smuteční tryznu, všude bylo spoustu lidí. Já sám jsem stál na dnešní náplavce, vedle dneska, jak se říká, Tančící dům, jak je, tak tam na tom rozcestí mostů a Revoluční ulice jsem stál."

  • „My jsme byli dlouholetí účastníci druhé ligy. Měli jsme opravdu dobré a výkonné družstvo. A řešilo se to tak, že některé ty zájezdy byly organizovány přes ČSTV. Záleželo na tom, jak jsme kdo měli tam kde někoho známého, aby nám ten zájezd byl přidělen. Takže se nám podařilo ty zájezdy kombinovat i s tím, že jsme si sami objednali zájezd jako tematický zájezd někam. A tím jsme se dostali ven a hráli jsme tam volejbal. Jinak bysme se ven nedostali. Takhle jsme prošli."

  • „Přijelo spoustu německých žen a dětí, které prchaly prostě před postupem Rudé armády z tý strany jako od Brna od Českých Velenic. Bylo nám to divné, proč jako tak, no, my jsme tomu nerozuměli jako kluci. Rodiče byli zásadně mlčenliví, ty nám říkali, nic nevíte, nic jsme neříkali, a tak dále. Tou dobou to bylo bídné s potravinami, shánělo se to všelijak. Díky babičce, že měla ten krámek, tak ti zemědělci a co to potřebovali určité zboží, tak se to víceméně vyměňovalo. Dostali jsme vajíčka a koupili si třeba pět kilo hřebíků a nebo něco podobně takovým způsobem. Babička měla nožířství, prodávala nože a takové ty kuchyňské potřeby, no, tak zase přišly hospodyně, přinesly trošku másla, tak se to prodalo takhle. No, tak takhle jsme to zvládli."

  • „Pak přišel ten rok 1939. Zničehonic jsme ve škole byli informováni: ,Tak mládenci, od zítřka chodíme vpravo, musíme jezdit vpravo, je to nařízený.' My jsme se na sebe dívali, co se děje vlastně, no ale nějak se to zvládlo. V tom období, když pan prezident Beneš abdikoval, tak nastoupil do funkce prezidenta rodák z Trhových Svinů, doktor Emil Hácha. Tak jsme to tak brali. Ale co bylo smutné, když babička s maminkou řekli: ,Tak nám byly zavedený potravinové lístky.' Ty byly zavedené v roce 1939. No, dopadlo to dost špatně, protože jednak, když jsme se podívali na ty ústřižky, to si dodnes pamatuju, na rohlíky, kostička na maso, příděl potravin, málo cukru, málo masa, žádný máslo, nebylo to žádný dobrý."

  • Full recordings
  • 1

    Praha, 13.12.2021

    (audio)
    duration: 01:44:58
    media recorded in project Příběhy našich sousedů
Full recordings are available only for logged users.

Volejbal posloužil jako propustka na Západ

Jan Pollák
Jan Pollák
photo: Post Bellum

Jan Pollák se narodil 14. února 1930 ve městě Trhové Sviny u Českých Budějovic. Jako malý chlapec vstoupil do Vlčat a později do Sokola. V květnu roku 1938 musel jeho otec, továrník a člen národních socialistů, nastoupit k mobilizaci. Jan se v roce 1947 vyučil nástrojařem. Roku 1948 vstoupil do TJ Sokol a zúčastnil se Všesokolského sletu. V srpnu téhož roku začal pracovat v podniku Avia v pražských Čakovicích. Po roce 1950 začal hrát v podnikovém volejbalovém týmu, díky kterému se za minulého režimu podíval do zahraničí. S týmem se roku 1957 probojoval do první národní ligy. Po roce 1960 se díky svému členství v ROH podíval do tehdejšího Sovětského svazu. Roku 1989 vycestoval s volejbalovým týmem do Skotska. V době natáčení rozhovoru (2021) žil v Praze.